11 C 243/2023-30 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce žalobou ze dne 3. 7. 2023 se domáhal vůči žalované, aby z exekuce nařízené exekučním příkazem soudního exekutora proti povinné [jméno] [příjmení] byla vyloučena položka [číslo] osobní automobil zn. Dacia, [registrační značka] zapsané v protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 16. 3. 2022 s tvrzením, že dne 10. 8. 2022 uzavřel, jako kupující, kupní smlouvu s povinnou osobou, přičemž kupní cena byla jím uhrazena při uzavření kupní smlouvy a předání automobilu. Podle žalobce proto automobil není vlastnictvím povinné, jehož v jeho výlučném osobním vlastnictví, které nabyl v dobré víře, neboť žádná okolnost nenasvědčovala tomu, že by se mělo jednat o situaci, kdy prodávající, tj. povinná, není oprávněna automobil prodat. Žalovaná se k věci nevyjádřila, neboť k nařízenému jednání na den 26. 9. 2023 se bez omluvy nedostavila, přestože ji písemnosti soudu byly doručeny dne 6. 9. 2023. Ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že k návrhu oprávněného (žalovaného) proti povinné [jméno] [příjmení], na základě vykonatelného Rozhodčího nálezu Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 11. 2017 sp. zn. [číslo], došlo k pověření vedením exekuce k vymáhání pohledávky, a to jistiny ve výši 31 200 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 10 108 Kč a náhrady nákladů rozhodčího řízení ve výši 4 225 Kč soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 7. 2018. Z exekučního spisu sp. zn. 139 EX 12253/18 vyplývá, že dne 16. 3. 2022 byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí soudním exekutorem vůči povinné [jméno] [příjmení], přičemž pojal do soupisu movitých věcí pod položkou [číslo] motorové vozidlo zn. Dacia Duster [registrační značka]. Vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 19. 7. 2018 vyplývá, že povinná byla vyrozuměna o zahájení exekučního řízení k vymožení nároku oprávněné dle shora citovaného exekučního titulu s tím, že toto vyrozumění bylo povinné doručeno uložením písemnosti na poště dnem 4. 8. 2018. Žalobce dokládá skutečnost, že je vlastníkem vozidla kupní smlouvou uzavřenou mezi povinnou [jméno] [příjmení], jako prodávajícím a jím, jako kupujícím, uzavřenou dne 10. 8. 2022 za kupní cenu 6 750 EUR s tím, že vozidlo je evidováno do současnosti ve vlastnictví žalobce, jak vyplývá ze sdělení Městského úřadu v Roudnici nad Labem. K návrhu žalobce na vyškrtnutí osobního automobilu ze soupisu věcí rozhodl soudní exekutorem usnesením ze dne 3. 5. 2023 č. j. [číslo jednací] tak, že návrh navrhovatele byl zamítnut s právní mocí dne 19. 6. 2023. Dle ust. § 68 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) žalobu na vyloučení věci podle § 267 o.s.ř. může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen z části, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Dle ust. § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobce podal v zákonné lhůtě do 30 dnů návrh na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí soudu. Z provedeného dokazování však vyplývá, že povinná osoba, která byla řádně vyrozuměna o zahájení exekuce již dne 4. 8. 2018, převedla v rozporu s ust. § 44a) odst. 1 exekučního řádu předmětnou movitou věc sepsanou soudním exekutorem kupní smlouvou dne 10. 8. 2022, přestože povinná po doručení vyrozumění nesměla nakládat se svým majetkem, vyjma běžně obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku, a proto je předmětné právní jednání, tedy uzavření kupní smlouvy neplatné. Tuto námitku neplatnosti vznesl exekutor, aby zajistil uspokojení vymáhané pohledávky. Soud proto uzavřel z důvodu neplatného právního úkonu (kupní smlouvy), že návrh na vyloučení uvedeného motorového vozidla z výkonu rozhodnutí není důvodný, když soudní exekutor řádně vznesl námitku neplatnosti o převodu vozidla ze dne 10. 8. 2022. Výrok o nákladech řízení vyplývá ze skutečnosti, že žalovanému dosud žádné náklady řízení nevznikly.