11 C 356/2022-45 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 5. 2022 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 30 439 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku za dodávku zemního plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec] za fakturační období od 26. 4. 2018 do 9. 1. 2019, a to ve výši 14 104 Kč, za období od 10. 1. 2019 do 5. 7. 2019 (končené vyúčtování) ve výši 16 335 Kč. Žalovaná se k věci nevyjádřila, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, přestože ji písemnosti soudu byly doručeny uložením na poště dne 3. 2. 2023. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 28. 3. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně dodával žalované plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Za období od 26. 4. 2018 do 9. 1. 2019 byla vyúčtována žalované spotřeba celkem 19,243 MWh ve výši 22 784 Kč a po odečtení přijatých záloh ve výši 7 920 Kč činí dlužná částka 14 864 Kč, jak vyplývá z faktury [číslo] se splatností 28. 1. 2019. Za období od 10. 1. 2019 do 5. 7. 2019 došlo ke konečnému vyúčtování odběru plynu ve shodném odběrném místě při spotřebě celkem 12,006 MWh ve výši 16 335 Kč na základě faktury [číslo] splatné 23. 7. 2019. Shora uvedené nedoplatky za dodávky plynu žalovaná dosud ani částečně neuhradila, přestože byla vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k jejich zaplacení a rovněž předžalobní výzvou k plnění ze dne 7. 7. 2021. Předmětné pohledávky byly na žalobkyni postoupeny ke dni 17. 6. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, když má za prokázáno, že žalovaná neuhradila vyúčtování dodávky zemního plynu. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a podle § 2079 a násl. o. z. účinného od 1. 1. 2014. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu dnem následujícím po splatnosti předmětných vyúčtování, když výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 1 218 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 500 Kč, tedy 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 3 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč Celkem náklady řízení činí 3 396 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. Lhůty k plnění uložených povinností v délce tří dnů soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.