24 C 118/2022-46 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 10. 2021 domáhala částky 23 397 Kč s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž za období od 17. 12. 2019 do 22. 6. 2020 byla žalovanému vyúčtována částka 17 003 Kč, za období od 23. 6. 2020 do 29. 9. 2020 částka 3 497 Kč a za období od 23. 6. 2020 do 29. 9. 2020 částka 2 487 Kč. Žalovaný platby neuhradil. Žalobkyně se dále domáhá poplatků za odeslané upomínky v celkové výši 410 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 18. 11. 2019 uzavřena Smlouva o poskytování služeb [anonymizováno], v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Přímo ve smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou upomínku k zaplacení (viz smlouva ze dne 18. 11. 2019). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 17. 12. 2019 do 22. 6. 2020 žalovanému částku 17 003 Kč se splatností dne 7. 7. 2020 (viz faktura ze dne 23. 6. 2020). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 23. 6. 2020 do 29. 9. 2020 žalovanému částku 3 497 Kč se splatností dne 25. 10. 2020 (viz faktura ze dne 11. 10. 2020). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 23. 6. 2020 do 29. 9. 2020 žalovanému částku 2 487 Kč se splatností dne 6. 1. 2021 (viz faktura ze dne 6. 1. 2021). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému celkem 4 poplatky za upomínky a to fakturami č. FO9720008100, č. FO9720017603, č. FO9720035467, č. FO9721004249, avšak neprokázala, že tyto faktury a rovněž upomínky byly žalovanému odeslány. Žalobkyně vyzvala žalovaného k doplatku dluhu ve výši 24 851,54 Kč dopisem ze dne 21. 5. 2021, dopis byl podán na poště téhož dne (viz předžalobní výzva a podací arch ze dne 21. 5. 2021). 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ustanovení § 1810 an. občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, § 2048 občanského zákoníku a nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Protože z předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny a žalobkyně žalovanému elektřinu dodávala, soud nároku žalobkyně na částku 22 987 Kč vyhověl. V souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o nárok žalobkyně na upomínky v celkové výši 410 Kč, žalobkyně neprokázala, zda a kdy byly žalovanému tyto upomínky odeslány, proto soud nárok zamítl. 5. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k jeho rukám (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 6. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 304,42 Kč, přičemž tato částka představuje 96,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 397 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.