12 C 141/2024-18 — Okresní soud v Teplicích

Navrhující manžel se domáhal rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, oba manželé spolu od ledna 2021 nežijí a nevedou společnou domácnost, ze které se manžel odstěhoval. Manžel s návrhem na rozvod pouze čekal, až děti budou zletilé a dostudují. Manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí a je tak v současné době jen formálním svazkem dvou lidí, manžel má již tři roky jinou rodinu.Manželka se vyjádřila tak, že s rozvodem nesouhlasí. Důvod neshod a odchodu manžela spatřuje v tom, že neunesl společný život s ní , právnická osoba, . Je seznámena s tím, že manžel žije s jinou ženou. Manželství ale bylo dlouhodobě spokojené, vychovali společně dvě děti a manželka má za to, že rozvrat jejich manželství není trvalý a soužití obnoví, když děti jsou nyní již dospělé a tento problém tak pominul. Jako příčinu krize spatřuje i finanční problémy rodiny spojené s náklady na děti a splátkami hypotéky. Manžel chce nyní jejich dům prodat a důvodem k rozvodu jsou tak finanční zájmy jeho stávající družky, která má na o tyto prostředky zájem. Manželka navrhla návrh zamítnout.Vzhledem k tomu, že manželka je státní příslušnicí Ukrajiny, soud řešil svoji mezinárodní pravomoc. Dle článku 30 smlouvy č. 123/2002 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Dle odst. 2 jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Dle odst. 4 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu.Soud tak dovodil svoji mezinárodní pravomoc i místní příslušnost, když oba manželé mají bydliště na území ČR a poslední společné bydliště manželů bylo na adrese , adresa, , kde má manželka bydliště dosud.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, . U manželky se jednalo o první manželství, u manžela o druhé manželství. Manželství bylo uzavřeno z důvodu vzájemné náklonnosti obou manželů po půlroční známosti. Necelý rok po uzavření manželství se jim narodila dcera Alena (, datum, ) a dne , datum, syn , jméno FO, . Obě děti jsou již zletilé. Na počátku bylo manželství spokojené, až na běžné neshody. Manželé se snažili zlepšit svůj sociální status a nejprve se přestěhovali z menšího bytu do bytu 4+1 a v roce 2014 koupili dům, který rekonstruovali. Rekonstrukce probíhala zejména svépomocí a zapojili se do ní i příbuzní ze strany manželky. Finanční otázky a hospodaření rodiny řešila manželka. V manželství se projevila krize asi v roce 2018 a mezi manžely docházelo k hádkám zejména kvůli financím a dále nesouladu v intimním životě. Manžel byl nespokojený se způsobem hospodaření, jelikož neměl k dispozici vlastní prostředky. Manželka zajišťovala veškeré platby a ekonomické potřeby rodiny, ale soužití, kde manželka rozhodovala o financích mu nevyhovoval, jelikož on vydělával vyšší částky než manželka, avšak k vlastní spotřebě měl dle vlastního pohledu nedostatečné prostředky a nedocházelo ani k tvorbě jakýchkoliv úspor. Manžel se dlouhodobě věnoval svému zájmu – elektrotechnice, opravoval různá elektronická zařízení, počítače apod., z čehož měl určité příjmy, které ale opět spravovala manželka. Manželka se na některých přivýdělcích podílela tím, že spolu s manželem jezdila na burzy, kde opravenou techniku prodávali. Manžel trávil většinu svého času v dílně, kde opravoval zařízení, manželka trávila čas s dětmi, starala se o domácnost. Oba manželé byli zaměstnáni. U manžela došlo ke změně místa výkonu práce a začal pracovat v , adresa, . Zde se v pracovním kolektivu seznámil se svojí současnou družkou, od roku 2018 byli jen přátelé, ale v roce 2019 spolu začali mít poměr a manžel se k ní v lednu roku 2020 odstěhoval. Manžel nyní cestuje, zrekonstruoval byt, kde bydlí a v nové rodině je spokojený. Jeho vztahy se synem se změnily po podání žaloby na rozvod manželství, do té doby se vídali, dcera se již dříve odstěhovala do zahraničí. Manželka má za to, že jejich manželství fungovalo až do roku 2018, než si našel novou známost a téměř ze dne na den se odstěhoval. Do té doby trávil svůj čas jenom v garáži, nebo v práci, nechodil nikam, ani s dětmi. Manžel odešel z ničeho nic v době, když mělo dojít k oslavě jeho narozenin, kam byli pozvaní i příbuzní. Nikomu nic neřekl a prostě odešel a přestal komunikovat. Od doby jeho odchodu v roce 2020 spolu manželé nežijí, nehospodaří a intimně se nestýkají.Dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu (a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo (b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Dle § 756 Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky k rozvodu manželství jsou v tomto případě splněny. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé společně nehospodaří, intimně se nestýkají a ztratili vůči sobě veškeré citové vazby. Manželé spolu netvoří manželské ani rodinné společenství a manžel kategoricky odmítá, že by manželské soužití chtěl kdykoliv obnovit. Soud se zabýval, s ohledem na nesouhlas manželky, zda ačkoliv manželství neplní svoji zákonnou funkci, jsou zde důvody pro zamítnutí návrhu a dospěl k závěru, že nikoliv. Manželé již totiž manželské ani rodinné společenství netvoří více než 3 roky (od začátku roku 2020, kdy se manžel odstěhoval) a jsou zde tak naplněny podmínky kvalifikovaného rozvratu. Soud tak dále nezkoumal, zda jsou zde naplněny zákonné požadavky pro možnost zamítnutí návrhu, když při absenci jednoho z předpokladů (doba absentujícího společného soužití překračuje tři léta) aplikaci tohoto ochranného ustanovení neumožňuje a manželství rozvedl.Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje u manžela, který navázal mimomanželský vztah v němž setrvává dosud.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 věta prvá zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), když zvláštní okolnosti pro přiznání nákladů některému z manželů neshledal.