11 C 240/2024-33 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně žalobou ze dne , datum, se domáhala vůči žalovaným – rodičům nezaopatřeného dítěte , Jméno žalované B, , nar. , datum, stanovení výživného matce nezaopatřeného dítěte ve výši , částka, měsíčně a otci nezaopatřeného dítěte ve výši , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, do , datum, s odůvodněním, že nezaopatřenému dítěti vyplácela zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, za kalendářní měsíc.Žalovaní se k věci nevyjádřili, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavili, přestože jim písemnosti soudu byly doručeny žalované do vlastních rukou dne , datum, a žalovanému dne , datum, uložením písemnosti na poště. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byla tehdy nezletilému , Jméno žalované B, , nar. , datum, prodloužena ústavní výchova do nabytí jeho zletilosti tj. do , datum, , dovršením zletilosti bylo zletilé dítě propuštěno z výchovného ústavu a žalobkyní přiznán zaopatřovací příspěvek pro nezaopatřené dítě ve výši , částka, měsíčně. Zároveň byl vypracován individuální plán mladého dospělého, přičemž zletilé dítě se připravovalo na budoucí povolání studiem, jak vyplývá z potvrzení o době studia na Střední škole technické, gastronomické a automobilní v Chomutově a to od , datum, . Ve školním roce 2023/2024 byl žákem třetího ročníku denní formy vzdělávání v oboru opravářské práce. Nezaopatřené dítě z důvodu nástupu do zaměstnání dne , datum, požádalo žalobkyni o odejmutí dávky zaopatřovacího příspěvku, neboť od tohoto data již není nezaopatřeným dítětem, jak vyplývá z rozhodnutí žalobkyně ze dne , datum, . Z rozhodnutí o přiznání opakujícího se zaopatřovacího příspěvku vyplývá, že žalobkyně vyplácela nezaopatřenému dítěti ode dne jeho zletilosti do , datum, zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, . Protože mladému dospělému náležel zaopatřovací příspěvek přešlo právo mladého dospělého na výživné na žalobkyni. Protože byl přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek, je oprávněná krajská pobočka úřadu práce podat návrh soudu na stanovení výživného pro mladého dospělého, neboť výživné nebylo stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve a rovněž neexistuje soudem schválená dohoda o výši výživného. K poměrům rodičů nezaopatřeného dítěte byly zjištěny jejich výdělkové poměry, když za rozhodné období činil průměrný čistý měsíční příjem matky , částka, a otcův , částka, . Jiné poměry rodičů zletilého dítěte nebyly pro neúčast při jednání zjištěny, ovšem soud vycházel z obsahu přílohového spisu OS , adresa, sp. zn. , spisová značka, a zde uvedeného rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, kdy u matky nezaopatřeného dítěte bylo zjištěno, že tato má 3 děti Patrika nar. v roce 1993, , jméno FO, , nar. , datum, , pro kterou bylo matce uloženo výživné ve výši , částka, měsíčně a nejmladšího , Jméno žalované B, , nar. , datum, .Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud věc posoudil dle zák. č. 359/1999 Sb. o právní ochraně dětí, kdy podmínkou nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek dle § 50b písm. b) má zletilá osoba, která je nezaopatřeným dítětem, tedy připravuje se na budoucí povolání studiem, jak je to v dané věci, byl rovněž vypracován individuální plán pro mladého dospělého.Dle § 50u citovaného zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek, přechází toto právo na výživné na Českou republiku, a protože mladému dospělému byl přiznán a vyplácen příspěvek ve výši , částka, měsíčně byla povinována krajská pobočka úřadu práce podat návrh na soud na stanovení výživného vůči rodičům mladého dospělého.Dle ust. § 961 ods.t 2 o. z. přechází právo dítěte na stát v rozsahu výživného s ohledem na možnosti, schopnosti, majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně vyplácela nezaopatřenému , Jméno žalované B, ode dne , datum, do , datum, opakující se zaopatřovací příspěvek a je proto právem žalobkyně požadovat vůči jeho rodičům stanovení výživného.Žalovaní se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavili, a proto soud bližší konkrétní poměry rodičů mladého dospělého nemohl zjistit. Soud však zjistil zaměstnavatele rodičů nezaopatřeného dítěte a zjistil jejich průměrné čisté měsíční příjmy za období vymezené žalobou, tj. za období prosinec 2023 až červen 2024 a to ve výši, jak shora uvedeno. Přičemž má za to, že k poměrům rodičů nezaopatřeného a zejména odůvodněným potřebám odpovídá výživné, které soud stanovil pro matku ve výši , částka, měsíčně a pro otce ve výši , částka, měsíčně. V souladu s omezením období stanovení výživného, tady od , datum, do , datum, tak povinné matce vzniklo dlužné výživné ve výši , částka, a povinnému otci ve výši , částka, , které jsou povinni zaplatit k rukám žalobkyně ve lhůtě stanovené v bodě II a IV tohoto rozsudku. Ve zbývající části žaloby, když bylo vůči povinné matce požadováno výživné ve výši , částka, měsíčně byla žaloba zamítnuta.O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední činnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadováno. V daném případě soud přiznal žalobkyni náklady řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když celková částka těchto nákladů sestává z paušálních částek náhrady hotových výdajů po , částka, , tj. , částka, dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. odpovídající nákladům spojeným s příslušným úkonem. Od soudního poplatku je osvobozeno celé řízení. Oba žalovaní za povinnost k úhradě nákladů řízení odpovídají společně a nerozdílně, může ji proto splnit kdokoliv z nich a kdokoliv z nich může být současně nucen k její úhradě.