21 C 71/2025-23 — Okresní soud v Teplicích

Manželé se společným návrhem doručeným soudu dne 12. 3. 2025 domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že problémy v manželství začaly bezprostředně po sňatku, kdy se manželé začali postupně odcizovat z důvodu rozdílných názorů na způsob života a výchovu dětí. Protože manželství přestalo dlouhodobě plnit své funkce, manželé ukončili společné soužití a trvající krizi se po zralé úvaze rozhodli řešit rozvodem manželství. Z manželství se narodili dva synové, z nichž jeden je již zletilý a na úpravě poměrů k nezletilému synovi se manželé dohodli a požádali opatrovnický soud o schválení dohody. Oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny, jejich poslední společné bydliště bylo na adrese , adresa, . Společné jmění vypořádali manželé dohodou.Podáním ze dne 2. 4. 2025 vzal manžel svůj návrh na rozvod manželství zpět, manželka na podaném návrhu trvala.S ohledem na skutečnost, že oba manželé jsou cizími státními příslušníky, soud předně posuzoval, zda je věcně a místně příslušný k projednání věci. Podle čl. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen „Smlouva“), která byla podepsána v Kyjevě dne 28. května 2001, občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany osobních a majetkových práv jako občané druhé smluvní strany. Občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na justiční orgány druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci náležejí věci občanské, mohou před nimi hájit svá práva za stejných podmínek jako občané druhé smluvní strany. Podle čl. 30 odst. 1 Smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle čl. 30 odst. 3 Smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že je dána pravomoc českých soudů k projednání věci. Věcně a místně příslušným k projednání věci je tedy Okresní soud v Teplicích, když v jeho obvodu mají manželé bydliště. Rozvod manželství se řídí hmotným právem Ukrajiny.Z oddacího listu a z výpovědí účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 28. 5. 2004 před Městským oddělením matričního , Anonymizováno, , a je zapsáno v knize registrace sňatků , Anonymizováno, , pod číslem , hodnota, . Manželé mají dvě společné děti, přičemž jeden ze synů je již zletilý a o úpravě poměrů k nezletilému , jméno FO, pro dobu po rozvodu manželství uzavřeli manželé dohodu, která byla schválena rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. , spisová značka, ze dne 2. 4. 2025, v právní moci dne 22. 4. 2025. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese , adresa, , kde manžel dosud bydlí. Z výpovědi manželky vyplývá, že manželství bylo uzavřeno před 21 lety a problémy v manželství trvají již dlouho, možná sedm až osm let. Manžel ji shazoval, ponižoval, bil syna, který měl ADHD, ale manžel s ním neměl trpělivost. Postupem času ji manžel začal mlátit, slovně ji ponižoval hodně ošklivými ukrajinskými slovy, poštvával proti ní děti. Manželka dále uvedla, že manžela už nemiluje, bojí se ho. Před deseti měsíci odešla s oběma syny ze společné domácnosti a chce se rozvést, manželství už je nevratně pryč. Partnerským životem s manželem nežijí od července nebo srpna 2024. Manžel uvedl, že manželství trvá dlouho. On vždy pracoval pro rodinu, vydělával peníze. Připustil, že na syna, který měl ADHD použil občas pásek, aby nepoužil ruku, syn měl mnoho zameškaných hodin ve škole. Nechtěl, aby syn šel do ústavu. Manželka měla na výchovu syna jiný názor. Jiný názor měla i na jeho obchodní záležitosti, kde se mu snažila radit. On se staral o syna, manželka jezdila na kafíčka za kamarádkami, a ačkoliv se snažil jí to tolerovat, vadilo mu to. V listopadu 2024 manželka odešla ze společné domácnosti, od té doby spolu komunikují, ale pracovně. Od léta 2024 nežijí partnerským životem, nechtěl manželku nutit. Manžel připustil, že po manželce jednou hodil hrneček, byl opilý, také se stalo, že manželka dostala po puse, což bylo kvůli synovi. Obnovení manželského soužití závisí na manželce.Podle Hlavy 11, Článek 110 Zákona o rodině Ukrajiny č. 2947-III. ze dne 10. 2. 2002, návrh na rozvod může podat jeden z manželů. Podle Článku 112 soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky k rozvodu manželství jsou v tomto případě splněny. Manželé fakticky pod dobu posledního téměř jednoho roku nesdílejí společnou domácnost, intimně se nestýkají. Na obnově soužití nemá manželka zájem a manžel uvedl, že obnovení manželského soužití závisí na manželce, pokud ona myslí rozvod manželství vážně, on s tím souhlasí. O úpravě poměrů k nezletilému synovi pro dobu po rozvodu manželství uzavřeli manželé dohodu, která byla soudem schválena. Manželství je z pohledu soudu tedy v současné době pouze formálním svazkem bez naděje na obnovení manželského soužití a proto podanému návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.