12 C 265/2020-21 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému a zaplacení částky celkem 43 659 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení jako dlužných zákonných příspěvků a nákladů souvisejících s jeho uplatněním a vymáháním, to vše z důvodu nepojištěných vozidel registračních značek [anonymizováno 6 slov]. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení žaloby, provedl ve věci dokazování zejména výzvami k úhradě nepojištěných a upomínkami k úhradě a poštovními dodejkami. V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci soud z provedených důkazů učinil závěr, že žalovaný jako vlastník uvedených vozidel neměl v období od 28. 11. 2018 do 30. 4. 2019, od 14. 12. 2018 do 13. 5. 2019, od 9. 12. 2018 do 6. 5. 2019, od 2. 12. 2018 do 9. 6. 2019, od 4. 1. 2019 do 13. 5. 2019, od 13. 12. 2018 do 8. 1. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu uvedených vozidel, čímž mu jako provozovateli vznikla ve smyslu ust. § 24c odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., povinnost uhradit žalobkyni příspěvky za celou dobu, po kterou byla vozidla provozována bez pojištění odpovědnosti z provozu a též náklady související s uplatněním a vymáháním těchto příspěvků. Celková výše příspěvků sestávající ze základu příspěvků, nákladů na uplatnění a nákladů na vymáhání vypočtená v souladu s § 24c odst. 2 Zákona, činí 43 659 Kč. K úhradě doposud i přes výzvy nedošlo. <i>Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. a jeho ustanovení § 24c odst. 1, 2, 4, § 15 odst. 1, 2, 3</i> Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je v celém svém rozsahu důvodná. V daném období byl vlastníkem uvedených nepojištěných vozidel žalovaný a tento je tedy ve smyslu § 24c odst. 1 Zákona osobou povinnou k úhradě příspěvků, vypočtených za nepojištěné období zcela v souladu s § 24c odst. 2 Zákona. V důsledku neuhrazení příspěvků pak žalobkyni vzniklo právo dle cit. ustanovení domáhat se i zaplacení nákladů spojených s vymáháním příspěvků. Žalovaný na výzvy žalobkyni nereagoval, svoji povinnost nesplnil a soud proto žalobě jako důvodné výrokem I. rozsudku vyhověl, a to včetně zákonného příslušenství. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšné žalobkyni ve věci pak byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku, navýšené odměně advokáta ve smyslu §14b, §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3x 500 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby, 3x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.