7 C 194/2020-12 — Okresní soud v Třebíči

Manželka se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 18. 9. 2020 domáhala, aby soud rozvedl její manželství uzavřené se [celé jméno manžela], dne 7. 8. 1993 před Městským úřadem v Náměšti nad Oslavou. Z manželství se narodily tři děti, které jsou již zletilé. Manželé spolu sice ještě stále žijí v jednom domě, ale to jen z toho důvodu, že se manžel odmítá odstěhovat. Příčiny rozvratu manželství manželka spatřuje v odlišných názorech na způsob života, v nesouladu povah, ve vzájemném odcizení a zejména v závislosti manžela na alkoholu. Manželka podala návrh na rozvod již před 8mi lety, ale dala manželovi druhou šanci a svůj návrh vzala zpět. Na vypořádání společného jmění se manželé dosud nedohodli. Manžel s podaným návrhem souhlasil, nesouhlasil však s příčinami rozvratu manželství. Manželství se podle něj začalo rozpadat poté, co se děti osamostatnily a manžela zatoužila po svobodě a volnosti. Začala navštěvovat restaurace a zábavní podniky, což vyústilo v její opakovanou nevěru. Obdobná situace byla i před 8mi lety, avšak tehdy se rozhodli manželství zachovat. Ze spisu Okresního sodu v Třebíči – sp. zn.: 8 C 113/2012 bylo zjištěno, že dne 18. 12. 2012 byl manželkou podán návrh na rozvod manželství. Usnesením ze dne 4. 3. 2014 č. j. 8 C 113/2012-12 bylo řízení zastaveno. <i>Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>Podle ustanovení § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>Podle ust. § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Oddacím listem bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v kostele církve římskokatolické v Náměšti nad Oslavou. Oba byli svobodní, manželka se za svobodna jmenovala [příjmení]. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že problémy v manželství trvají delší dobu, problémy byly už před podáním prvního návrhu na rozvod manželství. Manžel byl v manželství spokojen. Problémy, které nastaly, nechtěl blíže rozvádět. Manžel nebyl schopen říci, zda je šance na obnovu manželského soužití. K dotazu manžel uvedl, že manželka nevěděla, že má dluhy. Ani on sám neznal jejich přesnou výši. Pomohl mu kamarád. Manžel byl výší dluhů sám překvapen. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že lze soužití manželů [celé jméno manžela] považovat za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud má za prokázané, že manželství již po delší dobu neplní žádnou ze svých společenských funkcí, přičemž neshledal, že by rozvodu manželství bránily okolnosti specifikované v ust. § 755 odst. 2 o. z. Děti, které se z manželství narodily, jsou již zletilé. S ohledem na shora uvedené proto soud manželství výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v odlišných názorech na způsob života, v nesouladu povah a ve vzájemném odcizení. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen„ z.ř.s.“). Žádné výjimečné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání nákladů řízení, soud neshledal, přičemž žádný z účastníků ani náhradu nákladů řízení nepožadoval.