4 C 164/2023-44 — Okresní soud v Třebíči

Žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného, resp. jejího souhlasu, s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene č. JI-014330069018/001-ZA. Na základě smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni uzavřené mezi účastníky dne 20. 5. 2020, v níž se účastníci dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „, adresa, -vlakové nádraží: kabelizace NN“. Kolaudační souhlas s užíváním stavby byl vydán dne 7. 7. 2022 a stavba samotná byla ukončena zápisem o předání a převzetí stavby č. , hodnota, dne 31. 5. 2022. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný zásilky od žalobkyně nepřebíral a ani jiným způsobem se nepodařilo zajistit kontakt a potřebnou součinnost. Z uvedeného důvodu byla žalobkyně nucena podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného rozhodnutím soudu. Žalobkyně se touto cestou domáhá rozhodnutí, kterým bude v souladu s § 1787 občanského zákoníku určen obsah smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu níže uvedeného znění, která je ze strany žalobkyně podepsána v příloze společně s geometrickým plánem. Smlouva je určena právní moci rozsudku v této věci.Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalobkyně i žalovaný.Soud ve věci provedl dokazování zejména smlouvou o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č. 1040017992/001, čestným prohlášením mandatáře, kolaudačním souhlasem pro stavu , adresa, -vlakové nádraží: kabelizace NN ze dne 7. 7. 2022, č.j. OV , adresa, /22-SPIS 8453/2022/Jan, zápisem o předání stavby ze dne 16. 6. 2021, informacemi o pozemku p.č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , předžalobní výzvou, návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene.Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Žalovaný je mimo jiné jediným a výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku par. č. , hodnota, zapsaném na LV 139 v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 20. 5. 2020 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předávní a převzetí budovy nebo stavby dne 16. 6. 2021. I přes výzvu žalobkyně však ke splnění závazku žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene k výše uvedenému pozemku nedošlo.Podle § 1785 občanského zákoníku se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.Podle § 1787 odst. 1, 2 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě vypořádány.Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba na určení obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene a nahrazení projevu vůle žalovaného k jejímu uzavření byla podána důvodně. Žalovaný nepochybně smlouvu o smlouvě budoucí obsahu navrženého ve smlouvě uzavřel, obsah této smlouvy o smlouvě budoucí se ve všech podstatných parametrech s obsahem smlouvy, ohledně které má být projev vůle žalovaného nahrazen, a soud nemá pochyb ani o správnosti tvrzení žalobkyně, že náhrada za zřízení věcného břemene uvedená ve smlouvě vychází z obvyklé praxe u žalobkyně v obdobných případech. Vydáním kolaudačního souhlasu k užívání předmětné stavby příslušným správním orgánem i předáním a převzetím předmětné stavby již rovněž nastala skutečnost, od které se povinnost žalovaného vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí odvíjí. Je rovněž zřejmé, že žalovaný nereagoval ani na výzvu žalobkyně zaslanou mu před zahájením řízení a jsou tak dány důvody pro nahrazení jeho projevu vůle k uzavření smlouvy soudem. Z uvedených důvodů proto soud rozhodl ve znění výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč. Z předložených listin, zejména detailních informací o zásilce – Pošta Online, vyplývá, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k uzavřením předmětné smlouvy, zásilka s touto výzvou se však vrátila zpět jako nevyzvednutá, a proto má soud za to, že náklady řízení uplatněné žalobkyní jsou po právu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , právnická osoba, Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva a podání žaloby) podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.