5 C 114/2024-20 — Okresní soud v Třebíči

Návrhem doručeným soudu dne 16. 5. 2024 se manželka domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude manželství manželů rozvedeno. Návrh odůvodnila tím, že manželé spolu dlouhodobě nežijí a vylučuje již možnost obnovení jejich manželského soužití. Manžel navrhl zamítnutí návrhu s tím, že s rozvodem manželství nesouhlasí, neboť se stále domnívá, že by se manželka mohla do společné domácnosti vrátit, blíže svůj postoj neodůvodnil.Z oddacího listu manželů vydaného Městským úřadem v , Anonymizováno, , rozsudku Okresního soudu v Třebíčí ze dne 14. 8. 2024, č.j. , spisová značka, , a nesporných skutkových tvrzení manželů vzal soud za prokázané, že manželství manželů bylo uzavřeno dne , datum, před Farním úřadem církve římskokatolické v , adresa, a u obou manželů se jedná se manželství první. Z manželství se narodily dvě děti, a to již zletilá dcera , Anonymizováno, , nar. , datum, , a syn , Anonymizováno, nar. , datum, , Anonymizováno, Již pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 14. 8. 2024, č.j. , spisová značka, , byla schválena dohoda manželů, dle které byl mimo jiné nezletilý syn , Anonymizováno, svěřen pro dobu po rozvodu manželství do společné péče rodičů a výživné na nezletilého nebylo žádnému z rodičů stanoveno. Manželé spolu fakticky od července 2022 nežijí, manželka kategoricky vyloučila možnost obnovení jejich manželského soužití a odmítla i spolupráci s odborníky směřující k obnovení manželského soužití. Manžel v řízení netvrdil, že by mu rozvodem manželství byla způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ani že by byly dány zvláštní důvody, pro které by nebylo možno manželství rozvést kvůli zájmu jejich nezletilého syna ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a/, b/ občanského zákoníku, neboť nezletilý syn , Anonymizováno, byl pro dobu po rozvodu svěřen do společné péče obou rodičů, a manžel tak bude mít dostatek možností se na jeho výchově podílet. Ohledně příčin nepochybně existujícího rozvratu manželství manželka uvedla, že neustálé výtky manžela týkající se jejích výdělků i vzhledu vedly k neustálým hádkám, kvůli kterým si manželé přestali rozumět, komunikovat a postupně se odcizili.Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství manželů jsou splněny. Manželství manželů neplní dlouhodobě více než dva roky žádnou ze svých funkcí, a vzhledem ke kategorickému postoji manželky prezentovanému v průběhu řízení o rozvod je zřejmé, že obnovení jejich manželského soužití je vyloučeno. Nejsou dány ani žádné zvláštní důvody, pro které by nebylo možné manželství manželů rozvést uvedené v § 755 odst. 2 písm. a/ či písm. b/ občanského zákoníku. Jednou z hlavních příčin rozvratu byly nepochybně odlišné představy manželů o společném soužití, přičemž za nepochybně existujícího rozvratu manželství přitom soud nepovažoval z důvodů procesní ekonomie za potřebné provádět další obsáhlé dokazování směřující pouze ke zjišťování příčin rozvratu manželství. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním a závěrům soudu proto soud návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o rozvod manželství obecně nemají manželé právo na náhradu nákladů řízení. Předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení odůvodněné okolnostmi případu soud v dané věci neshledal.