7 C 45/2024-15 — Okresní soud v Třebíči

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 26. 2. 2024 domáhala se manželka rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 7. 4. 1990 před Městským úřadem v Třebíči. Za dobu trvání manželství se narodili synové Jiří a Jan, kteří jsou již zletilí. Manželství probíhalo bez jakýchkoliv problémů, avšak na přelomu let 2021 a 2022 navázal manžel vztah s jinou ženou. Z tohoto vztahu se dne 28. 2. 2023 narodil nezl. Adam. V den odjezdu matky a nezl. Adama z porodnice, manžel opustil společnou domácnost. K majetkovému vypořádání dosud nedošlo.Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, avšak nesouhlasil s tím, že příčinou rozvratu manželství je jeho mimo manželský poměr. Manželé se vzájemně odcizili. Nebyli schopni spolu komunikovat a vést rodinný život. Je pravdou, že v současné době má poměr s jinou ženou a společně s ní vychovává dítě. Tento vztah je však důsledkem dlouhodobých neshod mezi manžely, nikoliv jejich příčinou.V projednávané věci provedl soud dokazování listinami a účastnickými výslechy obou manželů. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli před , právnická osoba, v Třebíči dne 7. 4. 1990. Oba byli svobodní, manželka se za svobodna jmenovala Ludmilová. Z účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, že závažné problémy v manželství nebyly. Rodina normálně fungovala. O mimomanželském poměru se dozvěděla až v 8. měsíci těhotenství nové partnerky manžela. Následně dne 4. 3. 2023 manžel ze společné domácnosti odešel. Příčinu rozvratu manželství spatřuje manželka v neměře manžela. Nevidí žádnou šanci na obnovu manželského soužití. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho současný mimomanželský vztah je důsledkem problémů v manželství. Tyto nastaly již před mnoha lety, kdy manželka měla mimomanželský poměr a toto se v nedávné době opakovalo. Manžel nevidí žádnou šanci na obnovu manželského soužití.Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Podle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Zejména výpověďmi obou účastníků má soud za prokázané, že jejich manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Manželé žijí odděleně od 4. 3. 2023 a manžel má již novou rodinu. Manželství účastníků je proto jen formálním svazkem a neplní žádnou ze svých společenských funkcí. Manžel se k návrhu manželky připojil. Soud proto žalobě manželky vyhověl a manželství výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl. Příčiny rozvratu manželství se nepodařilo prokázat, neboť každý z účastníků spatřuje příčiny rozvratu jinde. Nepopiratelným faktem je, že manžel již má novou partnerku, s níž vychovává nezletilé dítě. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků nenavrhl provedení jakýchkoliv důkazů ohledně příčin rozvratu manželství, nemá soud za prokázané, zda je nevěra manžela příčinou či důsledkem rozvratu manželství.O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), podle něhož v řízení o rozvod manželství obecně nemají manželé právo na náhradu nákladů řízení. Předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení odůvodněné okolnostmi případu soud v dané věci neshledal, přičemž žádný z účastníků ani přiznání náhrady nákladů řízení nežádal.