12 C 350/2025-16 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 16 348,84 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu splnění obsahu závazku z Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky řízení jako smluvními stranami ve spojení s kupní smlouvou o prodeji koncového zařízení.Se souhlasem obou účastníků soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení žaloby, provedl ve věci dokazování zejména účastnickou smlouvou, výpovědí účastnické smlouvy, všeobecnými obchodními podmínkami společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., vyúčtováním služeb, ceníkem tarifů a služeb, výzvou s dokladem o odeslání, podrobnými výpisy k vyúčtováním služeb.Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Na podkladě stranami řádně uzavřených Účastnických smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíchž nedílnou součástí byla kupní smlouva a Všeobecné podmínky žalobkyně, byly žalovanému poskytnuty služby elektronických komunikací a poskytnuto koncové zařízení, jejichž kupní cenu se zavázal uhradit žalobkyni sjednanými splátkami, což však posléze neučinil. I přes výzvu tak žalovaný žalobkyni dluží za vyúčtování služeb 14 042,21 Kč, cenu zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 1 650 Kč a vyúčtované poplatky, celkem 16 348,84 Kč. Jelikož se žalovaný s úhradou tohoto peněžitého plnění ocitnul v prodlení, je kromě dlužné částky kupní ceny povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení.Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, otázku úroků z prodlení dle ust. § 1970 cit. zákona.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku, navýšené odměně advokáta o 21 % DPH podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 1 200 Kč (tedy 400 Kč za každý z těchto úkonů), paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 300 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ AT), tedy celkem 2 615 Kč.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.