30 C 289/2020 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že zahraniční obchodní společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen ", Anonymizováno, “), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 18. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, “) jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze společnosti , Anonymizováno, na společnost , Anonymizováno, , a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobce požaduje. Společnost , Anonymizováno, uzavřela dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobcem, jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze společnosti , Anonymizováno, na žalobce, a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobce požaduje. , Anonymizováno, dne 24. 3. 2017 jakožto věřitel uzavřela s žalovaným jakožto dlužníkem za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách společnosti , Anonymizováno, . Žalovaný doručil společnosti , Anonymizováno, prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost , Anonymizováno, následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku společnosti , Anonymizováno, tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru.2. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč na dobu neurčitou smlouvy a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1.000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla dlužníkovi sdělována ve výpisu. Výpisem byl pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru.3. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 16.500 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Dlužník se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzýval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši 11.073,45 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11.073,45 Kč, a to ode dne splatnosti dne 25. 5. 2018 uvedeném v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu. Věřitel a následně žalobce vyzvali žalovaného k úhradě, avšak žalovaný svůj závazek v plné výši neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy z 27. 25. 2020.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Soud vzal na základě listin předložených žalobcem za prokázaný skutkový stav, který žalobce uvedl v žalobních tvrzeních. Mezi účastníky došlo dne 24. 3. 2017 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, předchůdce žalobce smlouvu uzavíral jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný. Žalovanému byl za sjednaných podmínek poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání, které žalovaný využil dne 24. 3. 2017, když vyčerpal částky 5.500 Kč a 4.500 Kč a dne 23. 3. 2018, když vyčerpal částku 6.500 Kč. Žalovanému tedy byly z úvěrového rámce poskytnuty prostředky 16.500 Kč. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 8,5 % z měsíčně dlužné jistiny, žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách, kdy s minimální výši splátky byl vždy seznámen výpisem na příslušné měsíční období. Žalovaný dlužil poskytovateli úvěru od 25. 5. 2018 jistinu úvěru 11.073,45 Kč, kterou přes výzvy nezaplatil. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě dvou smluv o postoupení pohledávek a je tak ve věci aktivně legitimován. Rozhodná skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z potvrzení o odeslání částek 4.500 Kč, 5.500 Kč a 6.500 Kč na účet žalovaného, z platebních informací – výpisů z účtu za období březen 2017 – květen 2017, ze smluv o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek z 27. 5. 2020.6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 16.500 Kč, žalovaný měl povinnost tento dluh navýšený o sjednané úroky a poplatky (včetně případných poplatků za upomínání) věřiteli vrátit ve sjednaných termínech. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předchůdci žalobce či po postoupení pohledávky žalobci zaplatil více, než žalobce zohlednil v podané žalobě. Z uvedených důvodů soud žalobci částku 11. 073,45 Kč přiznal. Z této částky byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě plně vyhověl výrokem I. rozsudku.8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2.252 Kč splatné k rukám advokáta žalobce.9. V projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z úvěrových smluv je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.