6 C 164/2020-25 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou k soudu dne 23.11.2020 se manžel domáhal rozvodu manželství s obsáhlým odůvodněním, ze kterého vyplývá, manžel spatřuje vinu na rozvratu manželství na straně manželky, kdy uváděl, že v průběhu manželství docházelo opakovaně k problémům s ohledem na chování manželky, která měla vždy jiné zájmy a jiný pohled na život, neměla zájem o rodinu ani zájem rozvíjet vzájemný vztah manželů, udržovala vztah s mužem, kterého označovala za rodinného přítele. Manželství se zcela rozpadlo, když manželka v srpnu 2019 opustila společnou domácnost a syna zanechala v péči manžela. V té době manželka bydlela po různých místech, požívala alkohol, o syna se nezajímala, a pokud přišla domů, vyvolávala konflikty. Manželka s rozvodem manželství souhlasila s tím, že obnovení společného soužití již s ohledem na vzájemné odcizení manželů není možné. Manželka však nesouhlasila s tvrzeními uvedenými v návrhu manžela, který se jí snažil vykreslit tak, že život s ní byl nesnesitelný, po celou dobu manželství byla nevěrná, je snad závislá na alkoholu, a že pouze ona zapříčinila rozvrat manželství. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování oddacím listem, rozsudkem [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], obsahem spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. [spisová značka] a tam zejména žalobou podanou k soudu dne 16.10.2019 a usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]; dále bylo provedeno dokazování výslechem manželů. Uvedenými důkazy bylo prokázáno, že manželství účastníci uzavřeli dne [anonymizována dvě slova] [rok] před Městským úřadem v Jilemnici, u obou se jednalo o manželství první. Za trvání manželství se dne [datum] narodil nezletilý [příjmení], který byl shora uvedeným rozsudkem pro dobu po rozvodu rodičů svěřen do péče otce. Rozsudek nabyl právní moci 6.8.2020. Manželka se již návrhem podaným k soudu dne 16.10.2019 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že v průběhu manželství nastaly problémy a od konce roku 2018 došlo k vzájemnému odcizování manželů. Přestože se manželka snažila manželství udržet, vztahy se nezlepšily a manželka se v září 2019 odstěhovala ze společné domácnosti. Řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo skončeno usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] kterým bylo řízení zastaveno, když manželka svůj návrh vzala zcela zpět bez uvedení důvodu. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Výpovědí manžela bylo prokázáno, že zavinění rozvratu manželství spatřuje výlučně na straně manželky a to z důvodu jejího chování, kdy jí vytýkal upřednostňování profesní kariery a vlastních zájmů, nezájem o rodinu a budování vzájemného manželského vztahu, požívání alkoholu a chování pod jeho vlivem, vztah s jiným mužem a vyvolávání konfliktů v soukromí i na veřejnosti. To všechno vedlo k odcizení účastníků, které bylo dovršeno odchodem manželky ze společné domácnosti. Výpovědí manželky bylo prokázáno, že se o rodinu a domácnost řádně starala, ale také skutečně hodně pracovala, aby se rodina měla dobře. S ohledem na své pracovní vytížení měla omezenou možnost trávit volný čas se synem a manželem, který některé akce a výlety s ohledem na svou práci plánoval ve všední dny např. středa – pátek. Manžel stále sledoval, kdo jí volá nebo píše, vyčítal způsob oblékání, neoprávněně ji podezíral z nevěry, ačkoliv naopak ji lidé upozorňovali na jeho nevěry. Manželka se snažila vztah řešit, manžel ale neměl zájem např. navštěvovat psychoterapeuta. V r. 2019 jí došla trpělivost a narůstající krizi, na které dle jejího názoru nesou vinu oba manželé, řešila odchodem ze společné domácnosti. Dle ust. § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 2 písm. b) o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky § 755 o.z., neboť bylo prokázáno, že manželství účastníků uzavřené v r. 2004 v současné době již neplní své funkce. Manželé sice po návratu manželky bydlí v současné době v jednom domě, nesdílejí však společnou domácnost. Manželé spolu řadu měsíců nežijí a manželství je pouze formálním svazkem. Výpovědí obou manželů bylo jednoznačně prokázáno, že jejich vzájemné vztahy jsou natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny, že nelze očekávat obnovení soužití. Ačkoliv každý z manželů spatřuje příčiny tohoto stavu v jiných skutečnostech, je nepochybné, že dlouhodobě nejsou schopni své neshody a problémy řešit a vytvořit tak funkční rodinné zázemí pro nezletilého syna. O tom svědčí i skutečnost, že i když manželství trvalo cca 17 let, odůvodňoval manžel svůj návrh na rozvod manželství i problémy, ke kterým mělo dojít před více než 10 lety (oslava narozenin v r. 2007, výlet na [anonymizováno] v r. 2010 apod.) a které tak zjevně zůstaly nedořešené. Narůstající neřešené vztahové neshody vedly postupně k odcizení obou manželů, které bylo dovršeno odchodem manželky ze společné domácnosti a s tím souvisejícími konflikty. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky ve smyslu § 755 o.z. a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v dlouhodobých neshodách manželů v důsledku jejich rozdílných představ o životě a společném soužití, které vedly ke vzájemné nedůvěře a postupnému odcizení. Rozvod manželství není v přímém rozporu se zájmy nezletilého syna, když rozvod může naopak přispět ke zklidnění vzájemných vztahů a tím i výchovného prostředí nezletilého. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, dle kterého účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.