130 C 27/2021-33 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení nákladů na dopravu žalovaného služebním vozidlem policie do nemocnice ve [obec] a nákladů uhrazených Policií ČR zdravotnickému zařízení za odběr a rozbor vzorku biologického materiálu žalovaného. 2. Po provedeném dokazování vzal soud z listin, které předložil žalobce, za prokázané, že dne 3. 10. 2018 byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření moči bylo pozitivní zjištění přítomnosti amphetaminů i cannabinoidů v organismu. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 3. 10. 2018 si vyžádal jízdu služebního vozidla policie na trase [obec] - [obec], když služební vozidlo najelo 30 km, náklady převozu dle předpisů o cestovních náhradách činily 210 Kč. Za odběr odebraného vzorku uhradila policie [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno] na základě faktury č. 8310000236 ze dne 8. 10. 2018 částku ve výši 702 Kč, za rozbor tohoto vzorku na základě faktury č. 8110002002 ze dne 26. 10. 2018 částku ve výši 3.720 Kč, celkem tedy policie uhradila za odběr a rozbor vzorku částku ve výši 4.422 Kč. 3. Vymáhání nákladů za úkony provedené dne 3. 10. 2018 žalobce uplatnil ve smyslu ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., které stanoví, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly a dále hradí náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. 4. Na základě shora uvedeného soud dovodil, že žaloba je důvodná, neboť žalobci vznikl nárok na uhrazení nákladů ve výši 4.632 Kč (tj. 210 Kč + 4.422 Kč). Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci požadovanou částku zaplatil. Nereagoval na předžalobní upomínku žalobce ze dne 20. 6. 2019. Uplatněný úrok z prodlení od podání žaloby odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě plně vyhověl výrokem I. rozsudku. 5. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Soud žalobci přiznal náhradu hotových výloh po 300 Kč za 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Celkově tak bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 600 Kč. 6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení soud neshledal důvod ke stanovení delších lhůt k povolení splátek. 7. Žalobce je ve věci dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudních poplatků. Žalobě bylo vyhověno. Dle ust. § 2 odst. 3 tohoto zákona přechází poplatková povinnost na žalovaného. Proto mu byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek dle pol. 1 a) sazebníku soudních poplatků se splatností dle § 7 odst. 1 tohoto zákona.