ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2022:15.C.257.2022.1 Datum: 2022-11-21 Předmět: zaplacení 32 219 Kč s příslušenstvím -dodávka elektřiny Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 4 vyhl. č. 82/2011 S ["dodávky energie""peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 32 219 Kč s příslušenstvím -dodávka elektřiny. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb..
Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o nezaplacenou cenu za dodanou elektrickou energii v období od 03.01.2020 do 18.09.2020, a to v sazbě C02d. Žalobce odkázal na Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával ektřinu do odběrného místa na [část obce a číslo], [obec a číslo]; EAN OPM [číslo]. Žalobce po žalované dále požadoval úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále úhradu částky ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky, tedy za každé dlužné vyúčtování. Žalobce doplňuje, že pohledávka, jež je předmětem této žaloby, vznikla na základě smlouvy, kterou obě smluvní strany uzavřely jako osoby podnikající (uvedením svého IČO v záhlaví smlouvy), a to v rámci své podnikatelské činnosti. Oprávněnost tohoto nároku vyplývá mimo jiné i z čl. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU. Žalobce dále vysvětlil, že s účinností od 1.11.2021 vložila [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] svůj obchodní závod jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu dceřiné společnosti [právnická osoba], [IČO], v důsledku čehož se společnost [právnická osoba] stala věřitelem veškerých pohledávek.
Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala nesprávnost vyúčtování, které řádně reklamovala a tato reklamace nebyla doposud vyřízena.
Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce uzavřel dne 9.12.2019 se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny smlouvu č. 2221256972, na základě které, se žalobce zavázal dodávat žalované sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala hradit žalobci řádně a včas platby za dodanou elektřinu a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Jednalo se o typ dodávky„ PROUD – kategorie MALOODBĚRATEL).
Na základě uzavřené smlouvy dodával žalobce elektřinu do odběrného místa na [část obce a číslo], [obec a číslo]; EAN OPM [číslo]. Daňovým dokladem ze dne 23.9.2020 vyúčtoval žalobce žalované dodávku elektřiny takto:
-) 03.01.2020 - 31.05.2020: dodáno 13 403 kWh elektrické energie
-) 01.06.2020 - 18.09.2020: dodáno 6 739 kWh elektrické energie.
Žalované bylo vyúčtováno celkem: 112 218,79; po odečtení přijatých záloh ve výši 80 000 Kč činil nedoplatek částku 32 219 Kč.
<b>Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</b>
Při rozhodování o věci samé vycházel soud z toho, že mezi účastníky existoval smluvní vztah, v jehož rámci žalobce žalované dodával elektřinu a žalovaná měla platit cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb. Žalovaná nezpochybnila, že by k dodávce elektřiny (na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny) došlo ani netvrdila, že by na dlužné vyúčtování, tj. na částku 32 219 Kč čehokoliv zaplatila. Žalovaná se bránila tím, že spotřeba byla za část fakturovaného období stanovena výpočtem a nikoliv odečtem. Rovněž se bránila tím, že žalobce nereagoval na reklamaci vyúčtování.
Soud k námitkám žalované uvádí následující:
Reklamace předložená žalovanou ze dne 28.10.2020 (jejíž doručení žalobce navíc zpochybnil) obsahovala především vulgární invektivy („ nějaká hloupá husa na lince nás podvodně zařadila do maloodběru“, apod.); z pohledu soudu se jednalo o nesrozumitelné a urážlivé podání, které nesplňovalo náležitosti řádné a včasné reklamace. Žalobce k reklamaci žalované dodal, že žalovaná (resp. osoba, která se představila jako manžel žalované) pouze několikrát telefonicky kontaktovala zákaznickou linku žalobce, kde vyjadřovala obecný nesouhlas s výší dlužné částky a smluveným tarifem. Jelikož hovory byly osobou vedeny velmi nekonstruktivně a vulgárně, nepodařilo se zjistit, co přesně má být předmětem„ reklamace“. O tom byla žalovaná dne 03.11.2020, a opakovaně dne 09.11.2020, informována e-mailem.
Mezi stranami byla smluvena sazba C02d („ specifikace distribuční sazby: C02d) a tato byla žalované účtována. Soud souhlasí se žalobcem v tom, že žalovaná nenabídla žádný důkaz o tom, že by jí měl být účtován jiný tarif (střední velkoodběratel). Z ceníku předloženého žalobcem byla prokázána oprávněnost částek uvedených ve vyúčtování.
Soud navíc dodává, že počáteční stav měřidel k 03.01.2020 sdělila žalobci přímo žalovaná formou e-mailu a konečný stav ke dni 18.09.2020 byl zjištěn odečtem. Pokud jde o námitku žalované spočívající v tom, že odečet měření byl za období od 3. 1. 2020 – 14. 4. 2020 proveden„ výpočtem“, uvádí soud následující:
Žalobce uvedený postup odůvodnil změnou dodavatele a odkázal na (dnes již zrušenou) vyhlášku č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny, která byla vydána v souladu s § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (konkrétně je tento způsob odečtu upraven v § 4 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 82/2011 Sb. - tento způsob odečtu se uplatňuje při změně dodavatele, dodal, že od 15.4.2020 platil nový ceník, a proto došlo k rozdělení období od 03.01.2020 - 31.05.2020 na období od 03.01.2020 – 14.04.2020 a období od 15.04.2020 - 31.05.2020). Jinak řečeno, spotřebu za prvé období určil žalobce 03.01.2020 – 14.04.2020 výpočtem; žalovaná tento postup rozporovala s ohledem na ust. § § 4 odst. 8 vyhl. č. 82/2011 Sb., dle které při změně dodavatele elektřiny, provozovatele distribuční soustavy, subjektu zúčtování, výrobce elektřiny nebo zákazníka, při změně tarifu a při změně provedené na měřicím zařízení musí být vždy provedeno zpracování údajů z měření elektřiny.
Soud s obranou žalované nesouhlasí a poukazuje jednak na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 4108/2017 ze dne 20.2.2019 a dále pak na výklad pojmu„ údaj z měření elektřiny“, který byl vymezen ve druhém odstavci cit. § 4 vyhl. č. 82/2011 Sb., z něhož vyplývá, že:
<b>Údaji z měření elektřiny jsou</b>
a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,
b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen„ samoodečty“),
c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.
Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může pro účely vyúčtování ceny údaje z měření (stav elektroměru) k datu účinnosti změny dodavatele elektřiny s ohledem na charakter odběrného místa zjistit nejen odečtem, ale i odhadem stavu měřícího zařízení podle typového diagramu dodávky. Žalobce tak nepochybil, pokud při změně dodavatele elektřiny (v průběhu jednoho fakturačního období) stanovil spotřebu výpočtem.
Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná provedené vyúčtování řádně a včas nerozporovala (u žalobce). Její námitky vznesené v průběhu řízení soud neshledal důvodnými, proto bylo žalobě vyhověno.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 1 289 Kč, odměnu dle § 14b vyhlášky 177/1996Sb. za tři úkony právní pomoci po 500 Kč učiněné do doby podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (převzetí zastoupení, návrh na zahájení řízení, výzva k plnění), tři snížené paušální náhrady po 100 Kč, dále odměnu za dva úkony učiněné v průběhu řízení (vyjádření se k námitkám žalované) po 2420 Kč, dvě paušální náhrady po 300 Kč a 21% DPH z odměn a náhrad.
Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.