19 C 387/2022-9 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení rozhlasového poplatku za období od listopadu 2021 do září 2022 v celkové výši 5.495 Kč. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 7. 9. 2021 byla žalovanému odeslána výzva odběrateli elektřiny k hrazení rozhlasového poplatku, který byla žalovanému doručena do datové schránky dne 17. 9. 2021 a žalovaný byl jako odběratel elektrické energie vyzván k přihlášení rozhlasového přijímače ve lhůtě 30 dní dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon). Pro případ, že by žalovaný nebyl vlastníkem, nedržel by či z jiného právního důvodu neužíval rozhlasový přijímač, byl vyzván, aby tuto skutečnost oznámil písemným čestným prohlášením do 30 dnů ode dne doručení předmětné výzvy. Součástí výzvy bylo dle § 3 odst. 4 zákona poučení o tom, že v případě marného uplynutí lhůty k zaslání čestného prohlášení se žalovaný považuje ze zákona za poplatníka rozhlasového poplatku. Zároveň byl žalovaný ve výzvě upozorněn na vystavení zákonné přirážky dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona ve výši 5.000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Na výzvu žalovaný nereagoval a přihlášku či čestné prohlášení žalobci nezaslal. Vzhledem k tomu se žalovaný stal dle § 3 odst. 4 zákona s účinností od 31. 10. 2021 poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač se čtvrtletní splatností nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy se stal poplatníkem. Žalovaný se stal poplatníkem rozhlasového poplatku (byť fikcí), přičemž nesplnil oznamovací povinnost danou zákonem dle ust. § 8 odst. 2 v souvislosti s ust. § 9 odst. 1, písmene a) zákona, žalobce je proto povinen účtovat zákonnou přirážku k poplatkům ve výši 5.000 Kč. Žalobce zaslal žalovanému dne 24. 5. 2022 předžalobní výzvu k úhradě přirážky a dlužných poplatků. Žalovaný však nezaplatil na dlužné částky ničeho. Soud na základě shora uvedených zjištění dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný se stal poplatníkem rozhlasového poplatku dle § 8 odst. 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaný jako odběratel elektřiny nereagoval na výzvu žalobce, aby se přihlásil do evidence poplatníků rozhlasového poplatku, případně aby čestně prohlásil, že není držitelem rozhlasového přijímače. Žalovaný se tak ze zákona stal poplatníkem rozhlasového poplatku. Z toho důvodu byl žalovaný povinen s účinností od listopadu 2021 platit rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že se do evidence poplatníků rozhlasového poplatku řádně a včas přihlásil, že se kdykoliv v době po listopadu 2021 z evidence odhlásil, že rozhlasový přijímač nevlastní, že je od rozhlasového poplatku osvobozen, případně že v době od listopadu 2021 do září 2022 rozhlasový poplatek řádně zaplatil. Soud tudíž žalobci částku odpovídající dlužným rozhlasovým poplatkům v celkové výši 495 Kč (11 měsíců po 45 Kč) přiznal. Žalovaný je dále povinen kvůli nesplnění povinnosti přihlásit se do evidence poplatníků rozhlasového poplatku zaplatit i přirážku 5.000 Kč. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády 351/2013 Sb. za dobu od počátku prodlení do podání žaloby. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní výzva k plnění, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Celkově bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 600 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.