30 C 253/2022-74 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dříve pod [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen banka) uzavřel s žalovaným dne 14. 8. 2000 smlouvu o finančním leasingu - Leasingovou smlouvu [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou součástí smlouvy také všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu banky, splátkový kalendář a předávací protokol. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve smlouvě a to na dobu 36 měsíců. Žalovaný se současně zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právnímu předchůdci žalobce celkem 36 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve smlouvě, a to ve splátkovém kalendáři, který tvoří její přílohu a nedílnou součást. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 30. 1. 2002. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu a neplnil tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Na základě porušení ze strany žalovaného ve smyslu ustanovení všeobecných obchodních podmínek (tj. za podstatné porušení smlouvy žalovaným se považuje zejména prodlení žalovaného po dobu delší než 30 dnů se zaplacením leasingové splátky nebo jiné platby) byla banka oprávněna smlouvu výpovědí předčasně ukončit pro hrubé porušení smluvních ujednání. Banka tak učinila a smlouvu předčasně ukončila ke dni 22. 4. 2002, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. Banka byla oprávněna v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu hrubého porušení smluvních podmínek žalovaným požadovat po žalovaném zaplacení souhrnu všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl bance nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, a to s účinností ke dni 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 21.970,22 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobce do dne sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 21.970,22 Kč představující jistinu a zákonného úroku z prodlení ve výši 6,50 % ročně z částky 21.970,22 Kč ode dne 23. 4. 2002 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne 12. 3. 2020. Žalovaný na výzvu k plnění nereagoval. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. Žalovanému byla doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení doručovací adresy dne 11. 2. 2022 a následně znovu s výzvou k vyjádření podle § 49 odst. 4 o.s.ř. s účinky dne 15. 8. 2022. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 21. 10. 2022. 5. Po provedeném řízení vzal soud za prokázána skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 14. 8. 2000 uzavřena smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny použitého vozidla Mazda 626 2.0I GLX. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, smlouva byla předčasně ukončena ke dni 22. 4. 2002 a předchozímu věřiteli společnosti [právnická osoba] vznikl nárok na doplacení částky 21.970,22 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce, změna věřitele byla žalovanému oznámena. Závěr o skutkovém stavu se opírá zjm. o leasingovou smlouvu [číslo] ze dne 14. 8. 2020 včetně splátkového kalendáře. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 3. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalovanému byla změna věřitele prokázána dopisem postupitele – oznámením o postoupení pohledávky z 25. 3. 2019. Provedení jiných důkazů účastníci nenavrhli, ani potřeba jejich provedení nevyšla v řízení najevo. 6. Dle § 497 obchodního zákoníku účinného v rozhodné době smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a uzavřel dohodu o způsobu jejich vrácení včetně postupu při neplnění smluvních závazků žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svou platební povinnost vyplývající z leasingové smlouvy splnil. Žalobce je oprávněn požadovat zbývající část poskytnutých prostředků (po zohlednění nároků vzniklých při předčasném ukončení smlouvy). Žalobce též důvodně uplatnil nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po ukončení leasingové smlouvy. Výše úroků z prodlení odpovídá tehdy platnému nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá postoupené pohledávky z titulu úvěrových smluv v řadě případů, poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů včetně jejich vymáhání je předmětem podnikání žalobce. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Zpracované žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z postoupených pohledávek je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 880 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 252 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2.333 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.