30 C 271/2022-19 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku shora. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (tj. s předchůdcem žalobce) dne 11. 1. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal dodávat elektřinu ze zařízení distributora elektrické energie do odběrného zařízení žalovaného na adrese [adresa]. Dodávanou elektřinu žalobce vyúčtovával žalovanému v daňovém dokladu – faktuře, ve které byl uveden den splatnosti a způsob platby. Žalobce vyúčtoval žalovanému dodanou elektřinu fakturou za období od 29. 1. 2019 do 29. 7. 2019 na částku 36.139 Kč, která byla splatná dne 19. 8. 2019. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobcem rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka uplatňovaná v tomto řízení přešla na žalobce ke dni 21. 4. 2022, kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené smlouvy. Žalovaný byl informován o změně věřitele dopisem ze dne 25. 4. 2022. Zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky, na předžalobní výzvu nereagoval. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování listinami, které žalobce předložil, vzal soud za prokázána skutková tvrzení žalobce uvedená výše. Tato zjištění se opírají zejména o smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 1. 2019 včetně obchodních podmínek a o mimořádnou fakturu č. 1924334660, kterou byla vyúčtována cena energie odebrané žalovaným v době od 29. 1. 2019 do 29. 7. 2019. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky a dopisu s oznámením o změně věřitele. Žalobce doložil, že zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění dopisem právního zástupce z 25. 4. 2022. Provedení jiných důkazů účastníci nenavrhli, ani potřeba jejich provedení nevyšla v řízení najevo. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. 4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. [právnická osoba], tak vzniklo právo požadovat po žalovaném cenu dodané elektřiny a služeb v částce 36.139 Kč. Nabyvatelem pohledávky za žalovaným se stal žalobce. Vzhledem k prodlení žalovaného uplatnil žalobce důvodně zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu neuhrazených dodávek elektřiny v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv o dodávkách komodity a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 7. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 1.446 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 500 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 378 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 3.624 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty plnění či pro povolení splátek.