30 C 41/2022-33 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zákonný příspěvek nepojištěného motorového vozidla žalovaného včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vozidlo žalovaného vedené v příslušném registru nemělo v rozhodném období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku vyjádřil tak, že nebyl evidován jako vlastník ani provozovatel motorového vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], vydaný platební rozkaz proto považuje za bezpředmětný. Své tvrzení žalovaný doložil zprávami dopravního a správního odboru Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem ze dne 1. 2. 2022 a ze dne 1. 4. 2022, které osvědčovaly údaje o žalovaném zaznamenané v registru vozidel v rozhodném období (tj. od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019). 3. Po provedeném dokazování vzal soud obsahem listin, které předložila žalobkyně, za prokázaný následující skutkový stav: 4. Z kupní smlouvy ze dne 29. 12. 2018 vyplývá, že předchozí vlastník [jméno] [příjmení] převedl na žalovaného vlastnické právo k motorovému vozidlu [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Vozidlo bylo prodáváno po nehodě za kupní cenu 6.500 Kč. Změna vlastníka v registru vozidel na základě kupní smlouvy nebyla provedena. Žalovaný nenamítal neplatnost předložené kupní smlouvy. Netvrdil ani, že by kupní smlouvu neuzavřel, nevyloučil možnost svého podpisu na smlouvě a s tím spojené nabytí vozidla. Bránil se však tím, že nahlášení změny do registru vozidel bylo povinností prodávajícího a že žalobkyně uplatnila nárok na příspěvek opožděně. 5. K obraně žalovaného soud uvádí, že od podpisu smlouvy skutečně běží desetidenní lhůta, ve které musí prodávající převést vůz na nového majitele. Předpokladem je vzájemná součinnost obou stran kupní smlouvy. Provedení převodu jen prodávajícím nebo jen kupujícím lze řešit rovněž písemnou plnou mocí, která ovšem musí být úředně ověřena. Jedním z dokladů nutným k převodu je doklad o povinném ručení vozidla, který si musí zařídit nový majitel. Auto si musí kupující totiž pojistit ihned po podpisu kupní smlouvy, kdy se stává majitelem. Žalovaný netvrdil a ani se nesnažil prokazovat, že by jako nový vlastník sjednal k automobilu [anonymizována tři slova], [registrační značka], pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Právě absence pojištění byla důvodem, proč následně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných. K námitce opožděnosti uplatnění práva žalobkyně na příspěvek soud uvádí, že podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. nezačne lhůta běžet dříve, než se žalobkyně prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Vzhledem k datu kupní smlouvy (29. 12. 2018) a datu výzvy žalobkyně k úhradě příspěvku (1. 8. 2019) je zřejmé, že nebyla překročena zákonem stanovená roční lhůta ke včasnému uplatnění nároku Kanceláře. 6. I když tedy žalovaný nebyl v registru zapsán jako vlastník či provozovatel vozidla [registrační značka], soud má za osvědčený vznik vlastnického práva žalovaného s účinností od 29. 12. 2018. Registr vozidel má totiž pouze evidenční charakter a žalobkyni se jiným způsobem (kupní smlouvou) podařilo prokázat vznik povinnosti žalovaného vozidlo pojistit nebo platit příspěvek nepojištěných vozidel. Žalovaný se stal vlastníkem vozidla s objemem válců nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 a jeho vozidlo nemělo v období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných výzvou ze dne 1. 8. 2019, příspěvek se stal splatný dne 15. 9. 2019. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (ve znění účinném od 1. 1. 2018) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou – konkrétně vyhláškou č. 205/1999 Sb. 8. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře vzniká na základě výzvy k zaplacení příspěvku s obsahem vymezeným v odstavci 7 zákona o pojištění odpovědnosti, který stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Žalobkyně po ověření vzniku nároku na příspěvek (viz skutečnosti uvedené v 5. odstavci) zaslala žalovanému výzvu obsahující shora popsané náležitosti. Prokázala tak odůvodněnost základu příspěvku za 126 dnů při denní sazbě 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. tj. 8.190 Kč. Počet dní bez pojištění ani typ vlastněného vozidla nebyl zpochybňován. Nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je zakotven v § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., výše poplatku 300 Kč vychází z § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, vznikl jí nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátce žalobkyně přísluší odměna za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka), tři paušální náhrady po 100 Kč, odměna za účast u jednání 1.500 Kč a paušální náhrada 300 Kč. Za ztrátu času promeškaného cestou k soudu náleží náhrada 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč). Zástupkyně žalobkyně v souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtovala jízdné automobilem z Prahy do Trutnova a zpět na částku 2.162,03 Kč, celkem ujeto 310 km při spotřebě 6,3 litrů nafty na 100 km. Náklady se navyšují o částku 1.190 Kč tj. DPH ve výši 21 % z odměn a náhrad. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 7.252,03 Kč splatné k rukám advokátky žalobkyně. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k žádosti žalovaného o povolení splátek rozhodl soud o přiměřených splátkách dlužné částky i nákladů řízení ve výši, kterou žalobkyně odsouhlasila. Nebude-li žalovaný stanovené splátky dodržovat, stane se dluh splatný celý najednou.