30 C 45/2022-40 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu dlužného pojistného z pojistné smlouvy, kterou účastníci uzavřeli za účelem pojištění žalovaného jako podnikatele provozujícího zemědělskou činnost. 2. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Při uzavírání smlouvy v roce 2019 byla předložena mapa plodin a pojištění bylo sjednáváno s ohledem na to, co je na jakém pozemku oseto. Žalovaný a zástupce pojišťovny byli dohodnuti, že předmět pojištění bude v následujícím roce upraven podle skutečnosti. Žalovaný očekával přislíbenou návštěvu pracovníka pojišťovny, který měl do 1. 5. 2020 provést kontrolu pozemků s osetými plodinami a dostavit se k projednání a podpisu změn. Protože k setkání účastníků a k aktualizaci smlouvy popsaným způsobem nedošlo, nevznikla žalovanému povinnost platit pojistné. 3. Žalobkyně k obraně žalovaného zdůraznila, že pojistná smlouva byla sjednána s automatickou prolongací, tedy byla platná a účinná na další pojistné období. Žalovaný o prolongaci smlouvy a nutnosti aktualizace osevního plánu věděl, jak sám ve vyjádření připouští. Žalobkyně v minulosti řešila stížnost žalovaného ohledně předmětné pojistné smlouvy, stížnost byla vyhodnocena jako nedůvodná. Žalovaný pojistnou smlouvu nevypověděl v řádném termínu, následně byl kontaktován k provedení obnovy a aktualizace osevního plánu. Zprostředkovatel pojišťovny se žalovaného snažil kontaktovat dne 20. 5. 2020 prostřednictvím SMS zprávy, následně zaslal upomínku dlužného pojistného žalovanému na adresu [adresa]. Jelikož se žalovaný k dané věci v rozhodné době nevyjádřil a přestal se zprostředkovatelem komunikovat, zůstalo pojištění ve stejném rozsahu jako v roce 2019. Žalobkyně s odkazem na čl. 9 doplňkových pojistných podmínek pro pojištění plodin ([anonymizováno] -01/2018) uvedla, že žalovaný byl povinen do 8 dnů od jakékoliv změny o této změně informovat žalobkyni. 4. Po provedeném dokazování vzal soud obsahem listin, které předložila žalobkyně, za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu –„ [anonymizována dvě slova]“ číslo 4182598939 Smlouva vstoupila v platnost dne 10. 5. 2019 a tento den byl zároveň počátkem pojištění. Smlouva byla sjednána s automatickou prolongací. Na základě smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě, konkrétně pojištění plodin v rámci skupiny obilniny, krmné pícniny na orné půdě. Žalovaný byl povinen platit žalobkyni sjednané roční pojistné ve výši 6.962 Kč splatné ve dvou splátkách k 31. 5. a 30. 9. každého roku. Tuto povinnost však žalovaný porušil, neboť nezaplatil pojistné splatné dne 31. 5. 2020. Žalovaný nereagoval na upomínku žalobkyně z 31. 7. 2020 s upozorněním na zánik pojištění v případě jeho nezaplacení. Upomínka byla žalovanému adresována na adresu uvedenou v pojistné smlouvě, jinou doručovací adresu žalovaný pojišťovně neoznámil. Pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ke dni 21. 9. 2020. Žalovaný nereagoval ani na oznámení o zániku pojistné smlouvy (dopis z 1. 10. 2020), na výzvu k úhradě dlužného pojistného (dopis ze 7. 11. 2020) a na předžalobní výzvu 19. 1. 2022. 5. K obraně žalovaného soud uvádí následující: Soud nezpochybňuje tvrzení žalovaného, že mezi ním a zprostředkovatelem pojišťovny existovala dohoda o návštěvě zprostředkovatele na jaře 2020 u žalovaného za účelem dojednání změn v pojistné smlouvě. Pokud se však jednání o aktualizaci pojistné smlouvy neuskutečnilo, nedošlo v důsledku toho k zániku pojistné smlouvy, jak mylně dovozuje žalovaný. Pojištění nadále pokračovalo, pojistná smlouva byla na základě ujednání o prolongaci účinná i v dalším pojistném období. Bylo na žalovaném, aby postupem předvídaným v článku č. 9 bod 1 - 3 doplňkových pojistných podmínek pro pojištění plodin uvedl obsah předmětu pojištění do souladu se skutečností (Pojištěný je povinen uvést plochu a místo, na kterém pojištěnou plodinu určenou ke sklizni v daném roce pěstuje, dále je povinen uvést jako plochu pojištěné plodiny celkovou výměru, na níž tuto plodinu určenou ke sklizni v daném roce pěstuje. V případě sjednání pojištění plodin v rámci skupin plodin je pojištěný povinen uvést v pojistné smlouvě všechny plodiny zařazené do příslušné skupiny plodin, které pěstuje ke sklizni v daném roce. Pěstuje-li pojištěný pojištěnou plodinu ke sklizni v daném roce na větší ploše, než jaká je uvedena v pojistné smlouvě, je pojištěný povinen toto písemně oznámit do 8 dnu pojišťovně. V případě sjednání pojištění plodin v rámci skupiny plodin je stejným způsobem povinen oznámit pojišťovně pěstování plodiny, která dosud nebyla v pojistné smlouvě uvedena). Žalovaný ani netvrdil, že by písemně žalobkyni oznámil změnu v předmětu pojištění tj. že by pojišťovně zaslal informaci o výsevu a pěstování jiných zemědělských rostlin na obhospodařovaných pozemcích v roce 2020. 6. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně se oprávněně domáhá úhrady pojistného v částce ve výši 6.962 Kč, která představuje dlužné pojistné za období od 31. 5. 2020 do 21. 9. 2020, které žalovaný neuhradil. Dlužné pojistné ve výši ročního pojistného je požadováno na základě ujednání v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách, neboť k zániku pojistné smlouvy došlo neuhrazením pojistného a žalobkyně má tak nárok na pojistné za celý pojistný rok. Dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky vyplývající ze vzájemného závazku podnikatelů částku ve výši 1.200 Kč. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti nejmladšího dlužného předpisu pojistného, tj. od 1. 10. 2020. Žalobkyně nárok uplatnila důvodně a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyně vymáhá své pohledávky z titulu dlužného pojistného v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených pojistných smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z pojistných smluv je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, vznikl jí nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka), tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále z odměny advokáta za účast při jednání soudu 1.500 Kč a paušální náhrady za tento úkon 300 Kč Náklady se navyšují o 567 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 3.667 Kč splatné k rukám advokáta žalobkyně.