19 C 280/2023-15 — Okresní soud v Trutnově

Manžel se svým návrhem doručeným soudu dne 5. 10. 2023 domáhal rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Manželé vedou v podstatě oddělený život, přestože bydlí ve stejném rodinném domě (každý v jiné části), a to již více než 15 let. Mezi manželi jsou tak zásadní rozpory, že vzájemný kontakt omezili na nejnutnější minimum, intimně spolu nežijí a ani spolu nekomunikují. Manželé netvoří manželské ani rodinné společenství a ani jeden z manželů tato společenství ani obnovit nechtějí. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila. K návrhu se vyjádřila tak, že je sice pravdou, že manželé před nějakou dobou přestali sdílet společnou ložnici, ale manželka to nepovažuje za znak snížené kvality manželství nebo neshod, ale za přirozený vývoj spojený s vyšším věkem manželů, snížením libida a zájmem o klid při spánku. Není pravdou, že manželé spolu nekomunikují. Snídají spolu, dělí se o domácí práce, komunikují o vnoučatech a dětech. Dělí se o péči o dům a pozemky a náklady na živobytí. Manželka je podaným návrhem na rozvod překvapena, rozvod si vůbec neumí představit. Má zájem na tom, aby manželství pokračovalo, a má zájem problémy v manželství řešit, a to případně i za pomoci psychologa či manželské poradny. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 4. 1978, rodné příjmení manželky bylo [obec]. Účastníkům se z manželství narodili dva synové, kteří jsou již zletilí. Toto soud zjistil z oddacího listu a výpovědí účastníků. Z účastnických výpovědí manžela a manželky, které jsou v následujících bodech v podstatě ve vzájemném souladu, má soud za prokázáno, že manželé spolu přestali intimně žít již před zhruba 15 lety. Zhruba před pěti až čtyřmi lety se manžel odstěhoval ze společné ložnice a od té doby manželka obývá ložnici, manžel pokoj po synovi. Kuchyň a obývací pokoj je společný a užívá jej zejména manželka. Zhruba stejnou dobu už manželé společně netráví prakticky žádný čas běžného dne. Manželka se věnuje péči o dům a zahradu, manžel o hospodářská zvířata a polnosti. Taktéž společně nejezdí na výlety, rekreační pobyty, návštěvy. Vzájemnou komunikaci manželé omezili na naprosté minimum, aby nevznikaly hádky. Manželé hospodaří odděleně už 10 let tak, že každý má po dohodě určeno, které pravidelné náklady na bydlení hradí. V nákupu dřeva na otop se střídají. Na nákupy potravin a drogerie manžel dává manželce měsíčně vzájemně dohodnutou částku 5.000 Kč. Na tzv.„ velký nákup“ jezdili manželé donedávna vždy po dohodě společně automobilem. Manžel si většinou obstarává stravu (obědy) sám, ani o další péči ze strany manželky dlouhodobě nestojí, odmítá ji. Manželé se dlouhodobě vzájemně neinformují o svém zdravotním stavu, k lékařům se nedoprovází. Soužití účastníků se prakticky omezilo na obývání jedné nemovitosti. Z účastnické výpovědi manžela má soud dále za prokázáno, že manžel k manželce již před zhruba pěti lety ztratil důvěru i vztah. Má za to, že manželka se negativně podepsala na jeho vtahu s oběma syny, kteří se z manželství narodili a jsou již zletilí. Necítí od manželky již řadu let žádnou oporu a setrvání v manželství pro něj dlouhodobě představuje značnou psychickou zátěž, kterou nadále odmítá nést. Manžel opakovaně deklaroval, je připraven zachovat bydlení manželky v domě tak, jak je dosud nastaveno. Z účastnické výpovědi manželky soud dále zjistil, že manželka se rozvodu obává zejména proto, že hrozí, že by se musela odstěhovat z domu, který s manželem obývá mnoho let a je v něm zvyklá. Manželka nechápe, proč se manžel chce rozvést. Stávající dlouhodobý stav manželství, jak jej popsali oba účastníci ve svých výpovědích, nepovažuje za důvod k rozvodu. <i>Dle § 687 občanského zákoníku (dále o.z.) manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.</i> <i>Dle § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelné rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V řízení bylo prokázáno, že manželé spolu přestali intimně žít již před zhruba 15 lety. V té době bylo oběma manželům 52 let, a proto nelze tuto skutečnost považovat pouze za přirozený vývoj spojený s vyšším věkem manželů, který by nesvědčil o neshodách v manželství, jak v řízení tvrdila manželka. Současně bylo prokázáno, že manželé spolu již několik let společně jako manželé v podstatě nehospodaří, nekomunikují, netráví čas, neposkytují si vzájemnou podporu a pomoc a nevytvářejí tak zdravé rodinné prostředí. Manželství tak dlouhodobě neplní žádnou ze svých funkcí předpokládaných v ust. § 687 o.z. Manžel dlouhodobě vnímá své setrvání manželství jako břemeno, které nemá smysl dále nést a které ho psychicky zatěžuje. Obnovení manželského soužití odmítá a vylučuje. Z výpovědi manželky je zřejmé, že této stávající stav fakticky dlouhodobě nefunkčního manželství v podstatě vyhovuje a její obava z rozvodu tkví zejména v zájmu manželky na zachování jejího bydlení v domě manžela, které však manžel v řízení i pro případ rozvodu opakovaně deklaroval. Z výpovědi manželky nevyplynulo, že by měla skutečný upřímný zájem na obnovení plnohodnotného manželského soužití. Soud tedy dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství a proto rozhod tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, dle kterého účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských a současně o shodný návrh účastníků, kteří vůči sobě vzájemně náhradu nákladů řízení nepožadovali.