30 C 118/2023-18 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel dne 16. 11. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. 9102183 pro odběrné místo s EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovanému byla dodána elektřina v mj. období od 1. 10. 2021 do 14. 9. 2022, která byla žalovanému vyúčtována fakturou č. 6120206338 na částku 32.950 Kč, s datem splatnosti dne 2. 10. 2022. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobcem opakovaně vyzýván, za odeslanou upomínku byla účtována částka 100 Kč fakturou č. FO9722045232 ze dne 25. 10. 2022 Smlouva byla ukončena ke dni 14. 9. 2022. Na výzvy k úhradě žalovaný nereagoval a dlužnou částku do podání žaloby neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s uhrazením částky 32.950 Kč v prodlení, žalobce požaduje rovněž úroky z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury. 2. Žalovanému byla uložením s účinností dne 15. 5. 2023 doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Zásilka s žalobou a výzvou k vyjádření byla vhozena do schránky žalovaného dne 17. 5. 2023. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá. Žalobce již v žalobě souhlasil s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 28. 6. 2023. 4. Po provedeném dokazování listinami, které žalobce předložil, vzal soud za prokázána skutková tvrzení žalobce uvedená výše. Tato zjištění se opírají zejména o smlouvu o poskytování služeb elektřiny ze dne 16. 11. 2020 a o fakturu - daňový č. doklad 6120206338 ze dne 18. 9. 2022 s vyúčtováním ceny energie odebrané žalovaným v období od 1. 10. 2021 do 14. 9. 2022. Nárok na úhradu částky 100 Kč vychází z písemné upomínky vystavené 25. 10. 2022 Žalobce doložil, že zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění dopisem právního zástupce ze dne 4. 1. 2023. Provedení jiných důkazů účastníci nenavrhli, ani potřeba jejich provedení nevyšla v řízení najevo. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. 5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně žalobci uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném cenu dodané elektřiny a služeb v částce 32.950 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného uplatnil žalobce důvodně zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Nárok na úhradu částky 100 Kč za zaslanou upomínku byl uplatněn na základě smluvních podmínek. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu neuhrazených dodávek elektřiny v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv o dodávkách komodity a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 1.322 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 500 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 378 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 3.500 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty plnění či pro povolení splátek.