30 C 86/2023-25 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zákonný příspěvek nepojištěného motorového vozidla žalované včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vozidlo žalovaného vedené v příslušném registru nemělo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). 2. Žalovanému byla uložením s účinností dne 17. 4. 2023 doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 17. 5. 2023. 4. Po provedeném dokazování vzal soud obsahem listin, které předložila žalobkyně (údaje z registru vozidel, výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel, upomínky, předžalobní výzvy) za prokázaný následující skutkový stav. Z evidence pojištění odpovědnosti dle § 15 zák. č. 168/1999 Sb. žalobkyně zjistila, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], který neměl ode dne 6. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a dále ode dne 1. 10. 2021 do 9. 2. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a vozidlo tak po uvedenou dobu celkem 219 dnů nebylo pojištěno a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ČKP za období 6. 7. 2021 do 30. 9. 2021 výzvou ze dne 17. 3. 2022, který se stal splatný 31. 5. 2022, dále výzvou ze dne 30. 6. 2022 za období 1. 10 2021 do 9. 2. 2022, se stal příspěvek splatný 13. 9. 2022. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (ve znění účinném od 1. 1. 2018) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou – konkrétně vyhláškou č. 205/1999 Sb. 6. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře vzniká na základě výzvy k zaplacení příspěvku s obsahem vymezeným v odstavci 7 zákona o pojištění odpovědnosti, který stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 60 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 7. Žalobkyně po ověření vzniku nároku na příspěvek zaslala žalovanému výzvu obsahující náležitosti dle předchozího odstavce. Prokázala tak odůvodněnost základu příspěvku celkem za 219 dnů při denní sazbě 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. tj. 14 235 Kč. Počet dní bez pojištění ani typ vlastněného vozidla nebyl zpochybňován. Nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je zakotven v § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., výše poplatku 300 Kč vychází z § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalobě bylo proto vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 835 Kč (tj. 5 655 + 8 580 + 2x 300 Kč). Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením těchto částek, je povinen platit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých příspěvků do zaplacení. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, vznikl jí nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokátky za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 252 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2.252 Kč splatné k rukám advokátky žalobkyně. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení neshledal soud důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k povolení splátek.