ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2024:106.C.29.2023.1 Datum: 2024-03-13 Předmět: o zaplacení 80 223 Kč s příslušenstvím – úvěr Ustanovení: ["§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 118a z. č. null/null Sb.", "§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 142 z. č. null/null Sb."] ["smlouva o úvěru""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""smlouva pracovní""bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 80 223 Kč s příslušenstvím – úvěr. Aplikuje: § 101 (null/null Sb.), § 86 (257/2016 Sb.), § 118a (null/null Sb.), § 87 (null/null Sb.).
1. Žalobou podanou k soudu dne 31. 10. 2023 Žalobou podanou k soudu dne 31. 10. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému původně zaplacení částky 92 506 Kč, která představovala nesplacenou jistinu s pojištěním a přirostlými úroky ve výši 60 006 Kč a smluvní pokutu 32 500 Kč, dále požadovala zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 18. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému převodem na jeho účet dne 27. 2. 2020 poskytnut úvěr 65 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 95,91 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 6 072 Kč, přičemž ve splátce je zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 744 Kč měsíčně. Splatnost byla stanovena vždy na 17. den v měsíci počínaje dubnem 2020 dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného řádně hradit úvěr a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě takto zjištěných údajů jakož i na základě tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.Žalovaný nesplnil podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou splátek, když do data zesplatnění úvěru uhradil pouze dne 21. 4. 2020 částku 6 072 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celého úvěru k datu 21. 7. 2020, když se žalovaný dostal do prodlení s úhradou druhé splátky splatné dne 17. 5. 2020, kterou neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzýván. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 80 384,97 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Protože žalovaný zesplatněný úvěru neuhradil, vzniklo žalobkyni dle bodu 6.5 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni v období od 5. 11. 2021 do 24. 2. 2023 postupně uhrazeny platby v celkové výši 22 610,23 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalobkyně požadovala částku 60 006,74 Kč odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru a částku 32 500 Kč odpovídající smluvní pokutě ode dne 1. 11. 2020 do podání žaloby, dále úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,91 % ročně ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru od 23. 7. 2020, resp. ve výši 10 % ročně od 91. dne prodlení žalovaného tj. od 16. 8. 2020 do zaplacení, přičemž dle bodu 2.2.smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou měl žalovaný zaplatit, tj. na částku 306 892 Kč. Žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek.Podáním ze dne 10. 11. 2023 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět a řízení bylo co do částky 12 283 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 283 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 75,91 % ročně z částky 64 867,05 Kč od 23. 7. 2020 do 15. 8. 2020, co do úroku ve výši 10 % ročně z částky 252,40 Kč od 1. 3. 2022 do 28. 3. 2022, z částky 1 761,50 Kč od 29. 3. 2022 do 26. 4. 2022, z částky 2 772,06 Kč od 27. 4. 2022 do 26. 5. 2022, z částky 4 246,03 Kč od 27. 5. 2022 do 27. 6. 2022, z částky 5 979,76 Kč od 28. 6. 2022 do 26. 7. 2022, z částky 7 135,06 Kč od 27. 7. 2022 do 26. 8. 2022, z částky 9 229 Kč od 27. 8. 2022 do 27. 9. 2022, z částky 10 214,91 Kč od 28. 9. 2022 do 26. 10. 2022, z částky 11 944,09 Kč od 27. 10. 2022 do 28. 11. 2022, z částky 12 282,91 Kč od 29. 11. 2022 do 23. 12. 2022, z částky 12 282,91 Kč od 24. 12. 2022 do 26. 1. 2023, z částky 12 282,91 Kč od 27. 1. 2023 do 2. 2. 2023, z částky 12 282,91 Kč od 3. 2. 2023 do 24. 2. 2023 a z částky 12 282,91 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 11. 2023 č. j. 106 C 29/2023 – 48, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2024. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 80 223 Kč (jistiny s přirostlými úroky 47 723 Kč + smluvní pokuta 32 500 Kč) s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.2. Vydaný platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení, jak byly ověřovány údaje žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů, popř. osob s ní žijících ve společné domácnosti, a k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení. Žalobkyně byla zároveň poučena, že jinak nebude mít soud za prokázáno, že byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného, bude věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná.3. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 13. 2. 2024, ve kterém zopakovala, že schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech plynulo, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 17 917 Kč, celkové měsíční výdaje žalovaného činily 8 939 Kč, volné zdroje ke splácení po odečtení tisícikorunové rezervy činily 7 978 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení (nájemné + inkaso) činí 3 141 Kč, neuvedl žádnou osobu, ke které by měl vyživovací povinnost, v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy měl žalovaný se žalobkyní uzavřenu další souběžnou úvěrovou smlouvu s měsíční splátkou 2 188 Kč. K výdajům žalovaného na bydlení (doklad o výši nájemného apod.) ani k jiným jeho výdajům nemá žalobkyně další doklady, nemá možnost tyto výdaje objektivně ověřit a spoléhala na prohlášení žalovaného, kterým se zavázal přiznat veškeré své příjmy i výdaje pravdivě a bez jakéhokoliv zatajení svých případných dalších závazků. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž je podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žadatel ani jeho zaměstnavatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, byl vypracován formulář hodnocení klienta a zjišťovány informace o jeho stavu, zaměstnání, vzdělání. V uvedeném formuláři jsou výdaje uvedené žalovaným pečlivě zkoumány, k uvedeným výdajům žalobkyně dále přičítá rezervu 1 000 Kč a zadává zákonné životní minimum. Žalobkyně měla rovněž k dispozici informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen. V souvislosti s výše uvedeným odkázala žalobkyně i na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4219/18 ze dne 26. 2. 20196, podle kterého „soudu měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, resp. je reálné splacení dluhu“, což v tomto případě bylo dle žalobkyně prokázáno.4. K jednání konanému dne 13. 3. 2024 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. K žalobě se nevyjádřil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.5. Ve věci bylo provedeno dokazování předloženými listinami a to předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru - smlouvou o úvěru č. 9102281904 ze dne 18. 2. 2020 včetně splátkového kalendáře, informací o pojištění schopnosti splácet úvěry, přihláškou do pojištění a přílohou č. 1 ke smlouvě o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 18. 2. 2020, oznámením o schválení úvěru zedne 28. 2. 2020, kartou klienta, hodnocením klienta ze dne 18. 2. 2020, výpisem z účtu žalovaného u KB za období od 18. 12. 2019 do 17. 1. 2020, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 8. 12. 2017, přehledem plateb na účtu žalovaného, výpisem záznamů z registru SOLUS, výpisem z nebankovního registru klientských informací, dokladem o vyplacení úvěru na účet žalovaného, výzvou k zaplacení, oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou ze dne 11. 10. 2023.6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byl dne 18. 2. 2020 se
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.