14 C 43/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 7. 11. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15.000 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně od 15. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 1. 2019 do zaplacení, vše na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne 15. 11. 2017 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, smlouvu o úvěru č. 0244665. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut dne 15. 11. 2017 úvěr ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Společnost , právnická osoba, . postoupila dluh žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , která jej následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 na žalobce. Oznámení o jednotlivých postoupeních bylo žalovanému zasláno. Žalovaný svůj dluh nesplnil, proto se žalobce domáhá jistiny ve výši 15.000 Kč, smluvního úroku z jistiny ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2017 do zaplacení dle článku II, odst. 1 smlouvy a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jistiny, tj. ode dne 16. 1. 2019 do zaplacení. Před poskytnutím úvěru společnost , právnická osoba, . posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Dále provedla lustraci žalovaného ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Dne 30. 10. 2023 byla žalovanému zaslána výzva dle § 142a o. s. ř.2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému.3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 4. 3. 2024, ve kterém uvedl, že si je vědom, že společnost , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, proto pro případ, že by soud posoudil smlouvu jako neplatnou, domáhá se částky 15.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a požaduje úrok z prodlení od osmého dne ode dne odeslání předžalobní výzvy, tj. od 9. 11. 2023.5. K jednání dne 8. 4. 2024 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 22. 3. 2024. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soudu ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k věci nevyjádřil.6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru č. 0244665 ze dne 15. 11. 2017, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a ze dne 9. 6. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek a předžalobními výzvami ze dne 26. 2. 2020 a 30. 10. 2023.7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 15. 11. 2017 byla uzavřena smlouva o úvěru č. 0244665 mezi věřitelem - , právnická osoba, . a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou a číslem telefonu. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému hotovostní úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právnímu předchůdci žalobce částku 27.272 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1.948 Kč. Dle žalobce žalovaný na dluh nezaplatil žádnou částku. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl.8. Smlouvami o postoupení pohledávek shora bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena nejprve společnosti , právnická osoba, a následně žalobci. Soudu nebylo doloženo, že by žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Soud proto nemá za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému před podáním žaloby řádně oznámeno. Žalovaný by se tak mohl zprostit povinnosti plnit žalobci prokázáním toho, že závazek byl splněn namísto postupníka postupiteli. Žalovaný takovou skutečnost netvrdil a neprokazoval.9. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru částku ve výši 15.000 Kč, kterou mu vyplatil v hotovosti. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil důkazy, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Žalobce v podání ze dne 4. 3. 2024 soudu sdělil, že je si vědom, že věřitel před uzavřením smlouvy nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného a pro případ, že by soud dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, domáhal se jistiny a úroku z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. K částečnému zpětvzetí žaloby nedošlo.13. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.14. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 15. 11. 2017 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě.15. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 15.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smluv o postoupení pohledávek shora.16. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 15.000 Kč nebylo vráceno ničeho. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení po