15 C 226/2024-35 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uvedla, že mezi jejím předchůdcem, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 23.03.2022 k uzavření Úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238309427. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem úvěrové smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 6 691 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši 3 570 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,18 % ročně sjednanou na straně 2 úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 264 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22.03.2023. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 19.08.2022. Ke dni 03.09.2022 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 6 430,14 Kč a dlužný poplatek částku 5 960,86 Kč. Po tomto datu do data podpisu Úvěrové smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 600,00 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 315,89 Kč dále úrokem ve výši 18,18 % ročně sjednaným na straně 2 úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 23.03.2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, . Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti úvěrové smlouvy o postoupení pohledávky. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobkyni plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.Soud předně dovodil, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy náležitě ověřil úvěruschopnost žalované. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 7000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit na základě úvěrové smlouvy celkem 13 691 Kč. Dle soudu tímto došlo ke sjednání úroku v souladu s ust. § 2399 o. z., jakož i poplatků za další konkrétně specifikované služby.. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna na základě uzavřené úvěrové smlouvy věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené úvěrové smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na náklady spotřebitelského úvěru (jejich nesplacenou část) neměl mít věřitel nárok.Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobkyni (či jeho právnímu předchůdci) zaplatila vyšší než jím zohledněnou částku. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal dlužnou jistinu, jakož i nesplacenou část nákladů spotřebitelského úvěru. Z dlužné jistiny s nesplaceným úrokem byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu do zaplacení dluhu.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle ustanovení § 14b činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 252 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu za úkon spočívající v omluvě z jednání soudu (podání ze dne 19.10.2024 – šl. 32 spisu), ač tuto odměnu žalobkyně žádala, neboť tento omluva z jednání je úkonem administrativní povahy a není úkonem právní pomoci ve smyslu a.t.Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.