19 C 341/2023-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Manželka se svým návrhem doručeným soudu dne 29. 11. 2023 domáhá rozvodu manželství účastníků s tím, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 23. 2. 1990. Z manželství se narodily dvě dcery, které jsou již zletilé. Zpočátku bylo manželství účastníků spokojené a šťastné. Postupem času se však mezi manželi začaly objevovat odlišné názory na běžné i neběžné životní otázky. Vzájemné odcizení vyvrcholilo změnou zaměstnání manžela, který od roku 2019 převážně pobývá ve [obec]. Manželství nyní neplní žádnou z jeho rolí. Manželka o rozvodu manželství s manželem hovořila. Postoj manžela k rozvodu manželství je prozatím odmítavý. Manželka je však přesvědčená, že manželství účastníků je v současné době v takovém rozvratu, že nelze očekávat jakékoliv obnovení manželského soužití a manželství neplní v současné době žádnou ze svých funkcí. Manželství je dobrovolný svazek, ve kterém nelze nutit setrvání někomu, kdo v něm setrvat nechce. V reakci na vyjádření manžela k návrhu na rozvod manželství manželka uvedla, že nevidí naději na zlepšení, a proto odmítá návrh manžela na mediaci. Jejím záměrem bylo rozvést se důstojně, proto v návrhu na rozvod manželství neuváděla podrobnosti o příčinách rozvratu manželství účastníků. 2. Manžel se k návrhu na rozvod vyjádřil tak, že manželka mu oznámila v polovině července 2023 svůj postoj k manželství a navrhla manželovi rozvod manželství. Od tohoto oznámení se manželé snažili dohodnout o jejich budoucnosti. Manžel sdělil manželce, že se rozvádět nechce a tento jeho postoj k návrhu manželky nadále trvá. Manžel považoval manželské soužití manželů za vyrovnané a neshledával žádné závažné důvody k rozvodu manželství. Manžel si vždy vážil manželky, její starosti o společný domov a péči o jejich dcery. Manželé měli běžné problémy ve vztahu, ovšem nikdy se nejednalo z pohledu manžela o nic zásadního, a tedy ani nikdy neuvažovali o rozvodu manželství, alespoň manžel to tak nikdy nevnímal. Pouze přibližně před 3 lety manželka navrhla manželovi, že by mohli využít vztahové poradny, manžel souhlasil, nicméně ke společné terapii nikdy nedošlo. Manželka zřejmě sama poradnu navštěvovala, neboť následně manželovi sdělila, že z jejího sezení žádný závěr pořízen nebyl. Dále manžel uvedl, že manželce převádí měsíčně částku 10.000 Kč na domácnost a hradí téměř veškeré náklady spojené s bydlením v rodinném domě, které činí cca 10.000 Kč měsíčně. Uvedl, že účastníci očekávají narození prvního vnoučete, od čehož manžel očekává stmelení rodiny. Dále uvedl dobu trvání manželství a budoucí potřebu péče o stárnoucí rodiče účastníků jako důvod pro zachování manželství. Manžel podniká od roku 2013 a je pravdou, že v rámci podnikání je více mimo domov, což ovšem manželce nikdy příliš nevadilo. Manžel se před podáním návrhu na rozvod manželství setkal se zástupcem manželky, kde se hovořilo především o možnostech vypořádání majetku a nikoli o možnosti udržet manželství. Manžel navrhnul, aby soud nařídil manželům mediaci, aby měli společnou šanci na zachování jejich dlouholetého manželství. S rozvodem manželství i s ohledem na délku jeho trvání a dopad na širší rodinu nesouhlasí. Navrhl zamítnutí návrhu. 3. Manželka mediaci k dotazu soudu u jednání dne 6. 2. 2024 jednoznačně odmítla, proto soud k nařízení prvního setkání se zapsaným mediátorem ve smyslu ustanovení § 100 odst. 2 občanského soudního řádu (o.s.ř.) nepřistoupil, neboť jej nepovažuje za daného pevného odmítavého postoje manželky za účelné a vhodné. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 23. 2. 1990, rodné příjmení manželky bylo [příjmení]. Účastníkům se z manželství narodily dvě dcery, které jsou již zletilé a samostatné. Toto soud zjistil z oddacího listu a shodných výpovědí účastníků. 5. Z účastnických výpovědí manžela a manželky, které jsou v následujících bodech v podstatě ve shodě, má soud za prokázáno, že manžel od roku 2019 (posledních 5 let) trávil podstatnou část času mimo společné bydliště manželů, které je v [obec], a to zejména pracovně ve [obec], případně na pracovních cestách. Zhruba před třemi lety účastníci z popudu manželky hovořili o možnosti nějaké párové terapie, ke které z důvodu nedostatku aktivity na obou stranách nakonec nedošlo. Manželé spolu přestali intimně žít před 2,5 lety z rozhodnutí manželky a tento stav trvá. Manželé v průběhu manželství hospodařili s financemi částečně odděleně, kdy se každý dohodnutým způsobem podílel na úhradě nákladů bydlení a dalších životních nákladů rodiny, přičemž se„ zbylými finančními prostředky“ hospodařili odděleně. Volný čas (dovolené, svátky, víkendy) trávili manželé nejčastěji společně, kdy o trávení tohoto času prakticky výhradně rozhodoval a organizoval jej manžel. Profesionálně působí jako event manažer a působil tak i v rámci rodiny. Rodiče manžela žijí v [obec] a jsou zatím soběstační. Rodiče manželky žijí v [obec] a jsou zatím soběstační. 6. Z účastnické výpovědi manželky má soud dále za prokázáno, že manželka je v manželství nespokojená již řadu let. S psychickými problémy, které s její nespokojeností souvisí, navštívila cca před 15 lety psychiatra a zhruba před 5 lety psychologickou poradnu. Manželka dlouhodobě a konstantně vnímá ve vztahu k ní ze strany manžela nedostatek respektu, nezájem o její názor na záležitosti, kde by měl být brán její názor v potaz a dále ponižování a zesměšňování před druhými lidmi. Potřebnou péči o rodiče manžela např. v době jejich nemoci dříve zajišťovala v době nepřítomnosti manžela manželka. V současné době ji zajišťuje i manžel. Péči o své rodiče zajišťuje manželka spolu s bratrem, který žije v [obec]. Manželské soužití účastníků vnímá dlouhodobě manželka jako jakési„ vězení“, ze kterého chce po dlouho trvající nespokojenosti odejít. K manželovi již nic necítí a nemá za to, že jeho zájem o zlepšení manželství je skutečný a trvalý. Od ukončení manželství očekává úlevu a„ volný nádech“. Obnovení manželského soužití zcela vylučuje. 7. Z účastnické výpovědi manžela soud dále zjistil, že manžel v minulosti nevnímal a ani nadále nevnímá manželství účastníků za natolik rozvrácené, aby to bylo důvodem rozvodu. Uznává, že v posledních letech nějaký problém v manželství vnímal. Snažili se o tom s manželkou komunikovat, ale on to nevnímal tak intenzivně, aby to začal sám nějak aktivně řešit. Manžel nemá za to, že by manželku nějak ponižoval či zesměšňoval. Dle jeho názoru je manželka v tomto směru extrémně vztahovačná. Tvrzení o tom, že ji manžel dlouhodobě ponižuje a zesměšňuje, opakovala manželovi mnohokrát, avšak bez reálného základu. Pokud manželka uvádí, že manžel nebral v potaz její názor, pak je pravdou, že jako event manažer působil manžel jako jakýsi manažer volného času i rodiny účastníků, ale má za to, že jej organizoval dobře a ne k újmě manželky. Uvedl, že si další soužití účastníků představuje v podstatě tak, jak probíhá doposud, a to i bez intimního soužití, v čemž vzhledem k věku účastníků nevidí problém. Dle manžela jsou účastníci ve věku, kdy by si měli spíše vzájemně pomáhat a připravit se na to, že jejich rodiče a případně dcery budou potřebovat pomoc. <i>8. Dle § 687 občanského zákoníku (dále o.z.) manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.</i> <i>Dle § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelné rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> 9. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželka dlouhodobě, již řadu let, necítí ze strany manžela respekt, úctu a podporu, což je příčinou její nespokojenosti v manželství. V minulosti v této souvislosti vyhledala i odbornou psychiatrickou a psychologickou konzultaci. Postupně došla k závěru, že pro ni ve zcela nefunkčním manželství nechce setrvat a na tomto postoji trvá. Manželé spolu dlouhodobě intimně nežijí, což svědčí o citovém rozvratu manželství. Manželka uvedla, že k manželovi již nic necítí. Současně z výpovědi manžela je zcela zjevné, že nespokojenost manželky se stavem manželství bagatelizuje. Dlouhodobě trvající nerespektování jejích názorů a její důstojnosti uváděné manželkou popírá, resp. nepřipouští si je. Ve své výpovědi uvedl, že si další soužití účastníků představuje v podstatě tak, jak probíhá doposud. To je však pro manželku zcela nepřijatelné. Za tohoto stavu dle názoru soudu nelze očekávat obnovení manželského soužití. V řízení tedy bylo prokázáno, že manželství dlouhodobě neplní funkce předpokládané v ust. § 687 o.z. Manželka postrádá ze strany manžela respekt a úctu, manželé nevytvářejí zdravé rodinné prostředí, intimně spolu nežijí. Manžela vnímá manželství jako svazující břemeno, které