15 C 163/2025-40 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou ze dne 22.6.2025 domáhal zrušení výživného vůči žalovanému, a to s odůvodněním, že žalovaný ukončil přípravu na budoucí povolání a je schopen sám se živit. Navrhoval zrušit vyživovací povinnost od 1.7.2025.Žalovaný potvrdil ukončení přípravy na budoucí povolání v červnu 2025, navrhl, aby vyživovací povinnost trvala ještě po dobu letních prázdnin.Spor byl ve své podstatě o to, zda má vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému trvat i po dobu letních prázdnin.Po právní stránce soud posoudil věc podle následujících ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.).Dle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Dle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.Dle ust. § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Soud učinil závěr, že žalobce je schopen sám se živit v období od 1.7.2025. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik a zánik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost, resp. jak praví zákon, "neschopnost sám se živit".Soud má za to, že ukončením studia na střední škole či učilišti, po kterém nenásleduje další studium (na vysoké či vyšší odborné škole) dochází k zániku vyživovací povinnosti a oprávněný je schopen sám se živit; skutečnost, jestli této své schopnosti využije promptně či s odkladem (po prázdninách) nemá vliv na to, že vyživovací povinnost povinného zanikla uplynutím posledního dne měsíce, v němž oprávněný ukončil střední školu, resp. střední odborné učiliště. Žalovaný ukončil studium na , právnická osoba, . dne 20.6.2025; tedy posledním dnem v měsíci, v němž ukončil studium zanikla vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému. Soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu neplyne, že by žalobci vznikly náklady, které by mu měl žalovaný nahradit.