9 C 198/2025-31 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 4. 7. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. za dobu od 4. 4. 2024 do zaplacení, dále smluvní pokuty 4 360 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobci částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu označeného jako ověřovací platba, a to za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná výše uvedenými kroky dne 30. 11. 2023 uzavřela se žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 164338. Žalobce poskytl úvěr dne 30. 11. 2023, a to převodem z bankovního účtu na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, kvůli čemuž byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 31. 3. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 3. 4. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 4. 4. 2024. Právo žalobce na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v čl. VI smlouvy. Předmětem řízení byla pohledávka v celkové výši 14 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč, to vše s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadoval žalobce přiznání jistiny žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž se ocitla žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala dne 4. 4. 2024. Žalobce proto požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. a., kterou počítal z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025. Smluvní pokuta činí 4 360 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Poukazovala na nepřiměřenost ujednání o úroku z úvěru ve smlouvě, která je smlouvou spotřebitelskou. Vedle toho namítala, že žalobci na dluh zaplatila 9 splátkami celkem 15 511 Kč, tedy částku převyšující poskytnutou jistinu.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 30. 11. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 164338, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěrový limit do 30 000 Kč, a to na dobu neurčitou. Byla sjednána úroková sazba 40 % měsíčně. Úvěrovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Celková částka k úhradě se skládala z čerpaného úvěru a úroku. Odvisela od doby, po kterou bude úvěrovaná úvěr čerpat, a od způsobu splácení. Pro případ prodlení úvěrované po dobu dvou kalendářních měsíců a delší byl úvěrující oprávněn požadovat okamžité splacení celého dluhu. Pro případ prodlení bylo dále dohodnuto, že úvěrovaná je povinna úvěrujícímu zaplatit účelně vynaložené náklady, které mu vznikly v souvislosti s prodlením úvěrované, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaná v prodlení. Žalovaná k doložení své totožnosti poskytla kopie svých dvou dokladů, dále pak doklad o výši důchodu, který pobírala. Výše uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru a z kopií dokladů včetně potvrzení o výši důchodu.4. Žalobce poukázal žalované na jí označený účet dne 30. 11. 2023 částku 10 000 Kč. Dopisem ze dne 31. 3. 2024 žalobce úvěr k témuž dni zesplatnil. Žalovanou vyzval k zaplacení částky 21 877 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 20 446,31 Kč. Tyto skutečnosti byly zjištěny z dokladu o poukázání částky 10 000 Kč žalované, z předžalobní upomínky o zaplacení a ze zesplatňujícího dopisu.5. Žalovaná doložila výpisy z účtu, že žalobci zaplatila na účet č. , č. účtu, (tedy na účet žalobce označený v záhlaví smlouvy o úvěru) s variabilním symbolem č. , var. symbol, (variabilní symbol uvedený v článku 2.1.8. smlouvy) následující částky: 5 411,50 Kč dne 11. 1. 2024, 2 000 Kč dne 25. 1. 2024, 1 000 Kč dne 13. 2. 2024, 100 Kč dne 25. 3. 2024, 2 500 Kč dne 12. 4. 2024, 500 Kč dne 19. 4. 2024, 500 Kč dne 2. 7. 2024, 2 500 Kč dne 11. 7. 2024 a 1 000 Kč dne 21. 10. 2024,6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.8. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.9. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Předloženou smlouvou o úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a žalobcem jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když byly zjištěny údaje o jejích příjmech a výdajích, tyto byly ověřeny mj. z dokladu o výši důchodu. Žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.11. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou (žalovaná ji uzavírala jako nepodnikající fyzická osoba). Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalované jako spotřebitelky. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 40 % měsíčně. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % p. a., v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, a to pro celou dobu trvání smlouvy. Takový úrok je již dle soudu nepřiměřený. Této skutečnosti si patrně byl vědom i sám žalobce, který v žalobě požadoval úrok pouze za první měsíc po poskytnutí úvěru. Dle soudu tak je ujednání o úroku zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Skutečnost, že žalobce v tomto řízení požadoval úrok pouze za první měsíc po uzavření smlouvy, nemůže být důvodem pro přiznání takto požadovaného úroku. Jestliže se k ujednání o úroku podle ust. § 1815 o. z. nepřihlíží, pak žalobci nemůže být přiznán žádný úrok. Soud se současně zabýval tím, zda důsledkem nepřiměřeného ujednání o úroku z úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nebo pouze neplatnost ujednání o úroku. Soud se přiklonil k druhé z variant, když vycházel z ustálené judikatury, například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a z rozhodnutí téhož soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021. Soud tudíž žalobci nepřiznal požadované úroky z úvěru.12. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je nutno vych