9 C 304/2025-23 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem podaným Okresnímu soudu v Blansku dne 3. 10. 2025 se manželka , Jméno manželky, domáhala rozvodu manželství. Návrh byl odůvodněn tím, že k uzavření sňatku došlo po čtyřleté známosti. Manžel od počátku nerespektoval předchozí dohody o sdílení financí. V roce 2024 začal manžel častěji dojíždět z Islandu do České republiky. Poté oznámil, že si v České republice nalezl novou práci. Po vzájemné dohodě měli manželé zahájit nový společný život v České republice. Manželka zůstala sama na Islandu, aby uzavřela své pracovní i osobní závazky. Necelé dva týdny před návrtem jí manžel do telefonu sdělil, že si přeje rozvod a ponechal na ní, zda zůstane na Islandu nebo se odstěhuje k rodičům. Uvedl, že jí nedokáže nabídnout, co potřebuje, a že jí bez něho bude lépe. Odmítl jakoukoliv snahu o schůzku či další konverzaci. Manžel trpí závislostí na sportovním sázení, což negativně ovlivňuje jeho chování. Manželka tak má obavy z jeho dluh dluhů, které mohly vzniknout bez jejího souhlasu a vědomí. Jí osobně manžel dluží částku 102 000 Kč. Komunikace mezi manžely je přerušena. Manžel přislíbil, že sám podá návrh na rozvod manželství. Protože tak neučinil, podala návrh manželka. Ta považuje manželství za citově vyprázdněné, ale i prakticky neexistující. Obnovení manželského soužití je za daných okolností zcela nemožné. Děti se z manželství nenarodily. Účastníci nesdílí společnou domácnost od ledna 2025.Manžel , Jméno manžela, s návrhem na rozvod manželství souhlasil.Z výpovědi manželky soud zjistil, že záměr účastníků byl takový, že budou společně žít v České republice, kde si seženou bydlení v okolí Hradce Králové. Manžel se tedy jako první vrátil do České republiky. Manželka se podle původní dohody měla vrátit dne 3. 7. 2025, pak měli společně žít v místě bydliště, které měl zajistit manžel. Asi 14 dnů před plánovaným návratem jí manžel sdělil, že se chce rozvést. Oddělené žití nebylo jednoduché ani pro jednoho z účastníků. Manžel měl určité pochybnosti, a to zejména sám o sobě. Byli ale oba vychováni tak, že vztah se má udržet. V tomto přesvědčení tedy manželka žila. V době po odjezdu manžela z Islandu byli v kontaktu pouze přes Whatsapp. Vzniklá situace jejich komunikaci poznamenala. Vzhledem k přístupu manžela, jakož i k tomu, že má problémy se sázením, se pro rozvod manželství rozhodla v podstatě v okamžiku, kdy jí oznámil, že s ní dále nechce být. Z jejího pohledu k obnovení manželského soužití do budoucna nemůže dojít.Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že se účastníci naposledy se viděli asi v březnu 2025, kdy ještě na Island jel. Manžel souhlasil s tím, že měl pochybnosti zejména sám o sobě, zda dokáže v manželství obstát. To dal najevo někdy v dubnu 2025 a asi v červnu 2025 dospěl k závěru, že řešením je rozvod manželství. Obnovení soužití do budoucna není možné.Dle § 755 odst. 1, 3 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Soud na základě provedených důkazů dovodil, že zákonné podmínky pro rozvod manželství jsou splněny. Manželství od ledna 2025 neplní žádnou ze svých funkcí. Účastníci původně žili na Islandu a plánovali společnou budoucnost v České republice, ale manžel po odjezdu z Islandu změnil svůj postoj a rozhodl se pro rozvod manželství. Důvodem byly mj. jeho vlastní pochybnosti o tom, zda a jak dokáže v manželství obstát. Lze tedy dovodit, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a vzhledem k postoji obou účastníků nelze ani do budoucna očekávat obnovení manželského soužití. Děti se z manželství nenarodily, tudíž podmínkou rozvodu není provedení úpravy jejich péče a výživy pro dobu po rozvodu manželství. Ze všech uvedených důvodů soud návrhu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozhodnutí manžela pro rozvod manželství, které bylo vzhledem k okolnostem pro manželku neočekávané. V důsledku toho došlo ke ztrátě citového vztahu manželky k manželovi.Dle § 23 z. ř. s. bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat navrhovateli, který je obětí domácího násilí podle občanského zákoníku, proti účastníkovi, který se domácího násilí dopustil, nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu.Soud dospěl k závěru, že v posuzované věci jsou splněny podmínky pro přiznání nákladů řízení manželce. Důvodem je jednak skutečnost, že pro rozvod manželství se jako první přes existující dohodu o budoucím společném soužití rozhodl manžel. Ten také přislíbil, že sám návrh na rozvod manželství podá, což však neučinil. Soud manželce proto přiznal náklady tohoto řízení. Ty spočívají v částce 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále bylo přiznáno cestovné za použití vozidla cestou k jednání soudu ve výši 2 858 Kč (trasa Lažany – Trutnov a zpět, celkem 364 km, průměrná spotřeba 5,73 l/100 km, cena PHM dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. 35,80 Kč/km, základní náhrada 5,80 Kč). Celkem tak bylo přiznáno 4 858 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.