30 C 4/2026-35 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že žalobkyně jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník spolu uzavřeli, na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne 4. 5. 2022, smlouvu o úvěru č. 4003874526. Úvěr byl poskytnut ve výši 206 890 Kč, částka byla dne 5. 5. 2022 převedena na účet prodejce. Bylo dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 928 Kč od 4. 6. 2022 splatných vždy ke 4. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy, ve splátce byla obsažena jistina a úrok a pojištění. V průběhu trvání smlouvy žalovaný přestal hradit žalobkyni pravidelné splátky, Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami splatnými 4. 12. 2024, 4. 1. 2025, 4. 2. 2025 a 4. 3. 2025. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobkyní upomínán pod hrozbou ukončení a zesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne 19. 3. 2025, že ke dni 5. 3. 2025 došlo k zesplatnění všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) vyplývajícího z úvěrové smlouvy byl sjednán v neprospěch žalovaného úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje ode dne 9. 4. 2025. Dlužná částka 165 965,90 Kč sestává ze splátek splatných do zesplatnění v částce 15 918 Kč, z jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 119 547,11 Kč, smluvní pokuty 28 555,79 Kč, úroku z prodlení 380 Kč, dopojištění 1 365 Kč a účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru 200 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou, aby uhradil dlužnou částku s příslušenstvím nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky. Žalovaný na výzvu k plnění nereagoval.2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, zda a jakým způsobem splnila zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v podání ze dne 15. 1. 2026 uvedla, že vycházela zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení žalobkyně jako banky nebo její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Získané informace, jakož i informace poskytnuté jí samotným spotřebitelem, žalobkyně s odbornou péčí komplexně analyzuje a podrobuje je také porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout, s ohledem na zásadu ochrany spotřebitele před nezodpovědným zadlužováním. V dané věci žalobkyně nahlédnutím do registrů BRKI a NRKI zjistila, že žalovaný není ke dni nahlížení do registrů po splatnosti s plněním povinností ze smluv (s úhradami splátek) a v prodlení nebyl ani nikdy v minulosti. Dotazem do NRKI byly zjištěny existující splátky ve výši 7 633 Kč. V registru rizikových subjektů, v registru SOLUS ani v insolvenčním rejstříku nezjistila žalobkyně o žalovaném žádné negativní poznatky. Trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu, žalovaný nebyl nalezen v seznamu hledaných osob a nebyla proti němu vedena žádná exekuce. Zájemce při náběru smlouvy uvedl příjem ve výši 24 000 Kč jako odborný pracovník. Na základě statistických dat uváděnými klienty společnosti , právnická osoba, ., tato částka pro uvedenou profesi nepřevyšuje průměrný příjem uváděným klienty se stejnou profesí ve stejné lokalitě Královéhradecký kraj. Žalovaný v žádosti uvedl, že je rozvedený, bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností. Žalovaný mezi svými pravidelnými měsíčními výdaji uvedl náklady na bydlení 0 Kč, splátky dalších úvěrů 3 800 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Protože žalovaný sděloval nižší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla žalobkyní pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena vyšší částka vyplývající ze statistických údajů , právnická osoba, . Při výpočtu disponibilního příjmu byla uvažována rezerva 10 % z čistého příjmu klienta. Žalobkyně vyhodnocovala nejen informace poskytnuté jí žalovaným, ale tyto následně ještě konfrontovala jak s výstupy z celé řady registrů/databází, tak s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, tedy s objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů. Po posouzení úvěruschopnosti žalobkyně došla k závěru, že žalovaný bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil.4. Soud v řízení provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní – smlouvou o úvěru č. , IBAN, ze dne 4. 5. 2022, potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru, přehledem plateb, zesplatňujícím dopisem z 19. 3. 2025, odstoupením od dohody o zajišťovacím převodu práva a předžalobní upomínkou z 22. 10. 2025. Na základě uvedených důkazů a ze skutečností známých z úřední činnosti soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Soud na základě dokazování k úvěru jiného věřitele, provedeného u zdejšího soudu v řízení sp. zn. 9 C 301/2025, má za osvědčené, že žalovanému v roce 2021 přicházel na účet u , právnická osoba, . pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši, kterou uváděl jako žadatel o úvěr žalobkyně v květnu 2022. Bylo rovněž ověřeno, že žalovaný měl splátkové zatížení 7 636 Kč a uvedené splátky řádně dodržoval až do začátku roku 2025.6. Ze smlouvy č. 4003874526 ze dne 4. 5. 2022 vyplývá, že žalobkyně jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník po ověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli smlouvu o úvěru. K uzavření smlouvy došlo v souladu s obchodními podmínkami akceptací žádosti ze strany žalobkyně prostřednictvím prodejce. Úvěr na koupi zboží (automobil Hyundai i30 Family Comfort) byl žalovanému poskytnut ve výši 206 890 Kč, částka byla dne 5. 5. 2022 převedena na účet prodejce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve sjednaných měsíčních splátkách včetně pojištění ve výši 4 928 Kč. Žalovaný déle než dva roky předepsané splátky podle přehledu plateb ke smlouvě pravidelně platil, v prodlení se ocitl se splátkami splatnými v prosinci 2024 a lednu - březnu 2025. Žalobkyně využila svého smluvního oprávnění, úvěr zesplatnila dopisem ze dne 19. 3. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných splátek vyplývajících z úvěrové smlouvy, k náhradě nákladů v souvislosti s prodlením a k zaplacení úroků, poplatků a vyčíslené smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla požadována v sazbě 0,1 % denně z částky 119 547,11 Kč od 8. 4. 2025 ke dni podání žaloby. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by na úvěr zaplatil více, než žalobkyní zohledněné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 10. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že jinak se bude žalobkyně svého nároku domáhat v soudním řízení.7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně po splnění povinnosti přezkoumat úvěruschopnost žalovaného poskytla žalovanému za sjednaných podmínek úvěr ve výši 206 890 Kč. Žalovaný nesplnil povinnost dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok, pojištění a poplatky. Neuhradil ani smluvní pokutu, na niž žalobkyni vznikl nárok z důvodu prodlení žalovaného. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku s úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, vznikl jí nárok na náklady řízení. Žalobkyně vynaložila částku 6 639 Kč za soudní poplatek a hradila náklady právního zastoupení. Advokátovi žalobkyně náleží podle vyhl. č. 177/1996 Sb. odměna za 4 úkony právní služby po 7 740 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání soudu), za každý z úkonů pak paušální náhrada 450 Kč. Advokát žalobkyně v souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtoval částku 3 709 Kč jako náklady za cestu z Prahy do Trutnova a zpět v délce 313 km za použití osobního vozidla s průměrnou spotřebou 6,20 l/100 km a ceně nafty 34,10 Kč/l. Odměna a náhrady činí celkem 36 469 Kč. Zástupce žalobkyně doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 36 469 Kč, tj. 7 658,50 Kč. Celkově žalobkyně po připočtení soudního poplatku na nákladech řízení vynaložila částku 50 766,50 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobky