3 C 93/2021-49 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s přísl. z titulu smlouvy o úvěru uzavřenou dne [datum]. Své podání odůvodnila žalobkyně tvrzením, že je podnikající právnickou osobou, která poskytuje možnost zákazníkům zřídit si Twisto kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce. Žalovaná využila služeb v celkové ceně [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití Twisto Karty v případě, že si zakoupené zboží ponechá. Žalovaná uhradila jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši [částka]. Žalovaná provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatila a ocitla se následující den po datu splatnosti, kterým byl den [datum], v prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Protože žalovaná konkludentně a žalobkyně k výzvě soudu souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř. pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] tuto požádala o poskytnutí peněžních prostředků. Mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím zadání verifikačního kódu smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované možnost zřídit si Twisto kartu, prostřednictvím které má žalovaná možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného Twisto účtu, který zákazníkovi umožňuje uhradit kupní cenu zboží prostřednictvím karty. Limit karty žalované byl [částka]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a vybranými e-shopy se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu. Smlouva s žalovanou byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách [webová adresa] dne [datum]. Twisto Karta je platební karta Mastercard určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami Mastercard. Žalovaná využila služeb v celkové ceně [částka], což je patrno z přehledu transakcí za měsíce [období] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], přičemž se zavázala také k úhradě poplatku za prodloužení splatnosti, poplatku z prodlení a smluvní pokuty (bod 2.6. smlouvy a bod V. všeobecných podmínek). Žalovaná uhradila jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky, dle kterých v případě porušení smluvních podmínek smlouvy může žalobkyně požadovat smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky trvání prodlení na straně žalované s tím, že celkové smluvní sankce nemohou překročit 50% aktuální dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum], což prokazuje podací arch. <i>4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> <i>6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> 7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně v právním postavení podnikatele a žalovaný v právním postavení spotřebitele; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., v níž si smluvní strany sjednaly poplatky za odložení platby a poplatky za prodlení. Žalované byl poskytnut úvěr, který měla vrátit v určené době splatnosti. Protože však v rozporu se smlouvou poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, byla jí uvedená platební povinnost uložena tímto soudním rozhodnutím. Splnění smluvního závazku bylo v dané právní věci zajištěno smluvní pokutou sjednanou dle § 2048 o.z., a to pevnými částkami v návaznosti na délku prodlení a rovněž procentní sazbou, v daném případě tedy při prodlení 30 dnů a delším 30 dnů ve výši [částka] + 10 % z celkového vyúčtování. Vedle toho vznikla žalované povinnost uhradit smluvní poplatky za odložení platby a poplatky za prodlení. Tyto poplatky byly z části uhrazeny a zbývá z nich uhradit [částka]. Žalobkyni tedy vznikl nárok na zaplacení částky [částka] na úvěru a [částka] na dlužných poplatcích. 8. V důsledku prodlení žalované se zaplacením dluhu pak svědčí žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o.z. také nárok na úroky z prodlení ve výši nařízení vlády č.351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum]. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno shora ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobce opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.