3 C 228/2022-29 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně návrhem ze dne [datum] navrhla vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku 10 442,53 Kč s příslušenstvím za neuhrazený odběr elektřiny za období od [datum] do [datum], která byla vyúčtována žalované fakturou [číslo] splatnou dne [datum] na částku ve výši 3 188,53 Kč dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum] a dále za neuhrazený odběr plynu za období od [datum] do [datum] dle smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne [datum], která byla vyúčtována žalované fakturou [číslo] splatnou dne [datum] na částku 6 445,62 Kč a za období od [datum] do [datum] vyúčtované fakturou [číslo] splatnou dne [datum] na částku 22 508,38 Kč, na kterou žalovaná uhradila celkem 21 700 Kč. Žalovaná byla k úhradě vyzvána výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena spolu s výzvou ke sdělení, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání, soud rozhodl na základě listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrné místo [obec], [ulice a číslo], kdy jako adresu pro doručování uvedla žalovaná stejnou adresu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s možností automatického prodlužování o 3 roky. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované za elektřinu celkem částku 3 188,53 Kč, přičemž odběr byl blíže rozepsán v příloze k faktuře. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce plynu na odběrné místo [obec], [ulice a číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s možností automatického prodlužování o 1 rok. Z faktur [číslo] [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované za plyn celkem částku 28 954 Kč, přičemž odběr byl blíže rozepsán v příloze k faktuře. Žalovaná na cenu plynu uhradila 21 700 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], což doložila podacím lístkem. <i>4. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.</i> <i>5. Podle ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.</i> 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny v souladu s citovanými ustanoveními smlouva o dodávce plynu a elektřiny, tedy svým obsahem kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 občanského zákoníku, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala žalobkyni platit cenu za plyn, elektřinu a související služby. Soud vzal za prokázané, že za celkové období od [datum] do [datum] byla žalované vyčíslena za plyn částka v celkové výši 28 954 Kč, na kterou žalovaná ale uhradila pouze 21 700 Kč. Na elektřinu vyúčtovanou na částku 3 188,53 Kč neuhradila žalovaná nic. Žalobkyně tak dostatečně prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši. Jelikož žalovaná svou platební povinnost nesplnila a dlužnou pohledávku za uvedené dodané služby v daném období dosud neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši včetně souvisejícího příslušenství. 7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost faktur v návaznosti na částečné úhrady na fakturu [číslo]. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 442,38 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne [datum], kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.