6 C 103/2022-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000,00 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 28 079 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8 970 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 532 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [číslo]. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 34 945,47 Kč a na dlužném poplatku částku 22 060,93 Kč. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 31 144,34 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednané ve smlouvě, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 39 906,40 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 31 144,34 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 762,06 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 23 257,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 951,80 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 144,34 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 144,34 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 132,13 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 617,00 Kč od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do data postoupení [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Ze smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 28 079 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8 970 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 532 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení soud zjistil, že pohledávka z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. 7. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Dle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému finanční částku, přičemž žalovaný se zavázal k vrácení půjčených peněz, sjednaného úroku v pevné výši a poplatků za poskytnutí půjčky. Žalovaný své povinnosti ohledně splácení půjčky řádně neplnil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 39 906,40 Kč skládající se z jistiny ve výši 31 144,34 Kč, poplatku ve výši 8 762,06 Kč. Oprávněnost žalobkyně požadovat příslušenství k jistině soud posuzoval v souladu s principem autonomie vůle smluvních stran. V souladu s ust. § 1970 OZ zavázal soud žalovaného k zaplacení úroků z prodlení, neboť žalovaný nezaplatil závazek řádně a včas, přičemž požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále uložil žalovanému hradit úrok z prodlení ve výši 29 % ročně tak, jak byl stranami smluven. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 775 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 597 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 906,40 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 13. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu pr