6 C 140/2022-39 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 329 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidla r. z. [RZ] [číslo] (objem válců motoru do nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) v době od [datum] do [datum], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne [datum] doručenou dne [datum] (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne [datum]. Náklady na uplatnění příspěvku činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum]. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena ve vyhlášce Ministerstva financí ze dne [datum], kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (47 Kč/den). Součástí příspěvku dle ustanovení § 2a vyhlášky jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s ustanovením § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky dle ustanovení § 1970 OZ, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na datu splatnosti shora uvedeného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 329 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.