6 C 15/2022-61 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat žalobkyni na výživu v období od [datum] do [datum] částkou 2 500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne příslušného měsíce a náhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím ve výši 1 000 Kč. Uvedla, že se jí dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného], otcovství žalovaného bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před zdejším soudem. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, před nástupem na rodičovskou dovolenou byla v pracovní neschopnosti. Žalovaný je svobodný a vyživovací povinnost kromě [jméno] i na nezl. syna [jméno]. 2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Nyní je ve výkonu trestu odnětí svobody. Souhlasí s tím, že v minulosti se žalobkyně podílela na jeho podnikání, byla žalovaným zmocněna i k tomu, aby se starala o jeho podnikání po dobu výkonu trestu. Odhaduje výši svého majetku na částku 650 000 Kč, vlastní několik vozidel, v současné době má příjem pouze ve výši, který soudu doložil. Vyživovací povinnost má vůči dvěma dětem, na které je mu určeno výživné celkem na částku 5 000 Kč (3 000 Kč + 2 000 Kč). Jeho dluhy dosahují výši 393 000 Kč, které jsou vymáhány exekučně. Před nástupem výkonu trestu dosahoval příjmů ve výši cca 30 000 Kč až 50 000 Kč měsíčně. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: 4. Z faktur předložených žalobkyní vystavených na její jméno bylo zjištěno, že žalobkyně zakoupila porodnické kalhotky celkem za částku 350,05 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]), set do porodnice za částku 155,86 Kč a vložky do podprsenky za částku 236,40 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]), poporodní kalhoty za částku 97,68 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]), podprsenky na kojení za částku 299 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]). Z daňového dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 360 Kč za integrovaný test v souvislosti s těhotenstvím, z dokladu ze dne [datum] vyplynulo, že uhradila částku 1 600 Kč za prvotrimestrální screening, z dokladu ze dne [datum] vyplynulo, že uhradila částku 1 300 Kč za vyšetření plodu. 5. Z evidenčního listu důchodového pojištění bylo zjištěno, že za rok [rok] dosahovala žalobkyně příjmu 192 111 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalobkyně vydělávala v období od října [rok] do února [rok] měsíčně 22 734 Kč čistého. 6. Rozhodnutím o pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla v souvislosti s těhotenstvím v pracovní neschopnosti od [datum]. 7. [příjmení] listem bylo prokázáno, že účastníci jsou rodiče společného syna [jméno], který se narodil dne [datum]. 8. Z protokolu o jednání zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka], [spisová značka] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dohodu o úpravě péče a výživy k nezl. [jméno], když ten byl svěřen do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal hradit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu sdělila, že žije s novým přítelem v domě jeho matky. [příjmení] [jméno] má vyživovací povinnost k dalším dvěma dětem. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, její partner je evidován na úřadu práce. Žalovaný uvedl, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, vydělá asi 8 000 Kč měsíčně. Předtím pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru autoservis. 9. Vazební věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence [obec] potvrdila, že žalovaný dosahuje příjmů ze zaměstnání ve výši 9 594 Kč (období leden – únor [rok]). Je prováděna srážka ze mzdy výživného, náhrad výkonu trestu odnětí svobody a pohledávek. Z výpisu je patrno, že žalovaný čelí mnoha exekucím. Potvrzením za rok [rok] je zjištěn příjem žalovaného ve výši 5 650 Kč, od března [rok] do prosince se jedná o výdělek ve výši 6 045 Kč. 10. Ze sdělení [právnická osoba], s.r.o. bylo zjištěno, že žalovaný má přislíbeno zaměstnání po výkonu trestu odnětí svobody. 11. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění [stát. instituce], že žalobkyni byly vypláceny dávky peněžité pomoci v mateřství ve výši 691 Kč/denně do [datum rozhodnutí]. Dávky pobírala od [datum]. 12. Ze sdělení Městského úřadu v Uherském Hradišti bylo zjištěno, že na jméno žalovaného je evidováno 5 vozidel, a jeho přípojné vozidlo. 13. Z výpovědi žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně má jediný příjem rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, bydlí v domě matky svého přítele. Majetek vyššího hodnoty nemá. Dluhy hradí ve výši 6 500 Kč měsíčně. Má celkem 3 nezletilé děti. Žalovaného podporovala finančními dary v rozmezí 1 500 – 3 000 Kč měsíčně. 14. Z výpovědi žalovaného bylo prokázáno, že je ve výkonu trestu odnětí svobody. Vydělává částku 8 100 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemá. Před nástupem trestu vydělával asi 30 000 Kč měsíčně. 15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 16. Dne [datum] se účastníkům narodil syn [jméno], přičemž jako otec je v rodném listě zapsán žalovaný. Účastníci nežijí ve společné domácnosti, žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, žalovaný je ve výkonu trestu odnětí svobody, kdy jeho čistý výdělek za rok [rok] činil 6 045 Kč, za rok [rok] činil 9 594 Kč. Žalobkyně má dvě další nezletilé děti, žalovaný další nezletilé dítě. Předá nástupem výkonu trestu procoval žalovaný jako OSVČ v oboru autoservis, z jeho tvrzení vyplynulo, že dosahoval výdělku cca 30 000 Kč čistého. Svůj obchodní majetek odhaduje na částku 650 000 Kč, žalobkyně žádný majetek vyšší hodnoty nemá. Před porodem společného syna žalobkyně pracovala a její výdělky byly prokázány potvrzením od zaměstnavatele ve výši 24 990 Kč měsíčně hrubého. Peněžitá pomoc v mateřství ji byla vyplácena do [datum] ve výši 691 Kč denně. Nyní pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. žalobkyně měla výdaje s těhotenstvím a porodem, jejich výše byla doložena celkem na částku 4 399 Kč. 17. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je nutné věc podřadit pod následující právní ustanovení: 18. Dle § 920 odst. 1 o.z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 19. Po zhodnocení skutkového stavu a podřazení pod příslušná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobě na výživné neprovdané matky je nutné alespoň částečně vyhovět. 20. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibilitě, možnosti realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční či lépe placenou práci apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Účelem posuzovaného institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, resp. prostřednictvím ochrany matky také ochrana jejího novorozeného dítěte. 21. Jak bylo v řízení prokázáno, žalobkyně před otěhotněním vydělávala v průměru částku 29 990 Kč měsíčně hrubého, tedy při zachování stejné výše hrubé mzdy by ve svém zaměstnání v současné době pobírala měsíční čistý příjem nejméně ve výši 24 760 Kč, v roce [rok] by činil její čistý příjem částku 24 440 Kč. Současně bylo zjištěno, že žalobkyně měla do [datum] skutečný příjem ve výši 21 400 Kč měsíčně a od [datum] do současnosti má skutečný příjem jen v podobě rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč. Je tedy nepochybné, že v souvislosti s těhotenstvím a porodem došlo ke snížení příjmů v porovnání s potencionálními příjmy, kterých by dosahovala nebýt těhotenství a porodu společného syna, a její nárok je tak co do základu dán. Žalobkyni právo na výživné svědčí od doby porodu společného dítěte, tedy od [datum] do doby dvou let věku dítěte, tedy do [datum]. 22. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Zákon klade důraz na potencialitu, nikoliv pouze fakticitu možností povinného (§ 913). Je nepochybné, že žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody nemá fakticky takové příjmy, které měl v době před nástupem výkonu trestu odnětí svobody, ovšem tuto situaci si zavinil sám tím, že páchal trestnou činnost. Před nástupem trestu žalovaný dosahoval dle svých slov příjmu přibližně ve výši 30 000 Kč měsíčně. Nyní jeho příjmy dosahují částky přibližně 6 500 Kč až 9 600 Kč. Kromě syna [jméno], na kterého má stanoveno výživné 2 000 Kč měsíčně, má žalovaný vyživovací povinnost k dalšímu dítěti, na kterého hradí výživné 3 000 Kč měsíčně. Z jeho příjmů mu tudíž po zaplacení výživného na nezl. děti zůstane částka přibližně 3 000 Kč. Z této částky jsou mu strhávány náklady výkonu trestu odnětí svobody