3 C 170/2023-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce podal dne , datum, soudu návrh na zrušení povinnosti hradit žalovanému výživné od , datum, , které mu bylo stanoveno na základě rozsudku , instituce, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení , instituce, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a ve spojení s rozsudkem , instituce, , pobočka ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Výživné je hrazeno ve výši , částka, . Žalobce uvedl, že žalovaný je dle jeho názoru od , datum, schopen se sám živit, neboť ukončil studium.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že od , datum, byl studentem Střední soukromé školy v , adresa, , kterou ukončil , datum, závěrečnou zkouškou v oboru kuchař-číšník. Po ukončení studia chce nastoupit do pracovního poměru. Žalovaný neuvedl, že by existovalo nějaké dlužné výživné.3. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud vycházel z listinných důkazů předložených stranami. Soud z rozsudku , instituce, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a , instituce, , pobočka ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, zjistil, že dne , datum, bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce hradit na výživu žalovaného částku , částka, měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci. Z rozhodnutí o přijetí ke studiu a smlouvy o studiu soud zjistil, že od , datum, byl žalovaný studentem Střední soukromé školy v , adresa, , které ukončil závěrečnou zkouškou ze dne , datum, , což je prokázáno výučním listem.4. Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.5. Podle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.6. Podle ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř. platí, že není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.7. Při právním hodnocení věci se soud dle ustanovení § 163 o.s.ř. zabýval tím, zda došlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla prokázána. Žalovaný sám uvedl a doložil soudu, že k , datum, ukončil studium střední školy výučním listem s tím, že poté bude hledat zaměstnání. Je zřejmé, že se žalovaný je již schopen se živit sám. S ohledem na ustanovení § 911 obč. zák. tedy zanikla povinnost žalobce hradit na výživu žalovaného výživné a soud rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené výše uvedeným rozsudkem, který se tímto rozhodnutím také v tomto smyslu mění. Tímto rozsudkem soud se neukládá povinnost k plnění, ale povinnost k plnění ruší. Žalobce žádal zrušení povinnosti od , datum, , avšak bylo prokázáno, že schopnost žalovaného se samostatně živit nastala až ukončením středního vzdělání dne , datum, . Soud proto ukončil povinnost žalobce hradit výživné až ode dne následujícího po ukončení přípravy na budoucí povolání, tj. od , datum, a zároveň žalobu v části návrhu na zrušení vyživovací povinnosti od , datum, do , datum, zamítl, neboť i v tuto domu trvala povinnost žalobce hradit výživné.8. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého rozdělí náklady účastníků dle úspěchu ve věci. Žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně, kdy byla zrušena jeho povinnost hradit výživné, zároveň byl neúspěšný co do zamítnutí návrhu za období od , datum, do , datum, . Zároveň však žalobci nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, stejně jako žalovanému. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.