3 C 173/2023-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně návrhem ze dne [datum] navrhla vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku 18 755,89 Kč s příslušenstvím za neuhrazený odběr plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 15 392,92 Kč dle smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne [datum], za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši 3 160,97 Kč dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum] a služby spojené se servisem spotřebičů ve výši 2 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 200 Kč. Žalovaný byl k úhradě vyzván výzvou ze dne [datum] a [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud posoudil skutkový stav dle předložených listin a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Z písemné smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce plynu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec a číslo] 01. Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců s možností automatického prodlužování o 1 rok. Stejného dne byla uzavřena i smlouva na o zajištění služby servis plynových spotřebičů. Z vyúčtování odběru plynu [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku 15 492,92 Kč, která zbývá po odečtení uhrazených záloh ve výši 2 602 Kč, přičemž odběr byl blíže rozepsán v příloze vyúčtování. Dále soud zjistil, dne [datum] byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo], [obec a číslo] 01. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatického prodlužování o 1 rok. Z vyúčtování odběru elektřiny [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku 3 260,97 Kč, přičemž odběr byl blíže rozepsán v příloze vyúčtování. Součástí smluv byly i obchodní podmínky. Poplatek za servis spotřebičů byl vyúčtován dne [datum] na základě vyúčtování [číslo]. Dne [datum] a [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému také smluvní pokutu ve výši 2 x 100 Kč za pozdní úhradu plateb a vyzvala jej k úhradě dluhu za servis spotřebičů ve výši 2 Kč. Výzvy byly také předžalobními výzvami, jejichž odeslání doložila podacím archem. <i>4. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.</i> <i>5. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v souladu s citovanými ustanoveními smlouva o dodávce plynu, tedy svým obsahem kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 občanského zákoníku, kterou se žalovaný jako zákazník zavázal žalobkyni platit cenu za plyn a související služby ve výši 3 260,97 Kč. Zároveň prokázala i důvodný nárok na doplatek poplatku za servis spotřebičů. Žalobkyně tak dostatečně prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svou platební povinnost nesplnil a dlužnou pohledávku za uvedené dodané služby v daném období dosud neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši včetně souvisejícího příslušenství. Soud vyhověl žalobkyni i v přiznání smluvní pokuty 2 x 100 Kč za prodlení s úhradou platby vyúčtování dle bodu Ostatní ujednání smlouvy. 7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost jednotlivých vyúčtování. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 755,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.