3 C 7/2023-23 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 344 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice] č. ev. [číslo], [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu vyhlášky č. 82/2011 Sb. a tuto částku 22 344 Kč žalovanému vyúčtovala. Žalovaný však dlužnou částku do dnešního dne ani zčásti neuhradil, ani přes písemnou upomínku žalobkyně. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Následující den se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně proto požaduje zaplacení částky ve výši 22 344 Kč s úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci byli poučeni o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobou zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel a na adresu dle žaloby, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Přesto se účastníci na výzvu soudu nevyjádřili, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 4. Údaje uvedené v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa vyplývá, že dne [datum] byl na adrese [adresa žalovaného] o dodávce elektřiny. Smlouva byla ukončena dne [datum]. Bezsmluvní elektroměr byl v průběhu energetické kontroly demontován. Žalovaný telefonicky potvrdil, že v místě odběru bydlí a elektřinu odebral. Z listiny označené jako stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny vyplývá doba trvání neoprávněného odběru elektrické energie od [datum] do [datum] a způsob výpočtu dlužné částky 14 202,25 Kč na základě podkladů pro výpočet výše škody ve smyslu vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Dále dlužnou částku tvoří oprávněné náklady spojené s činností na odběrném místě 4 264 Kč. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny částku 22 344 Kč s datem splatnosti [datum]. Žalovanému bylo zasláno dne [datum] upozornění na nepřijatou platbu a následně dne [datum] výzva k úhradě. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 5. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., i podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. 6. Podle ustanovení § 51 odst. 2 energického zákona se neoprávněný odběr zakazuje. 7. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 8. Podle ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii z distribuční soustavy spravované žalobkyní v období od [datum] do [datum]. Tímto svým jednáním žalovaný naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, čímž žalobkyni prokazatelně vznikla škoda určená výpočtem podle ustanovení § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 22 344 Kč, kterou žalovaný do dnešního dne žalobkyni neuhradil. Jelikož se žalovaný dopustil protiprávního jednání, neboť odebíral elektřinu neoprávněně, má povinnost nahradit v penězích vzniklou škodu. Tímto žalobkyně prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 344 Kč s příslušenstvím. 10. Jelikož dlužná pohledávky nebyla uhrazena v termínu splatnosti, dostal se žalovaný do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a je proto povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po splatnosti faktury. Žalobkyni tak bylo vyhověno i v části příslušenství pohledávky a úrok z prodlení byl stanoven ve výši dle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů tak, jak je ve výroku I. uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 318 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 118 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.