6 C 155/2022-52 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky po žalovaném. Uvedla, že kontrolou bylo dne [datum] zjištěno, že žalovaná na odběrném místě provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Žalobkyni tímto jednáním vznikla škoda ve výši 12 246 Kč, kterou žádá po žalované nahradit. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak že si není vědoma, že by žalobkyni něčeho dlužila. Smlouvu ukončila dne [datum], tudíž žádnou další částku nedluží. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tento den byla na adrese [obec a číslo] provedena techniky žalobkyně kontrola pod [číslo]. Bylo zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, neboť smlouva byla ukončena [datum] se stavem VT 12670 kWh a NT 12694 kWh. Dne [datum] byla nemovitost odpojena od sítě, dle nového majitele energii odebrala žalovaná. 5. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny bylo zjištěno, že byla počítána škoda za neoprávněný odběr za období od [datum] do [datum], tj. za 106 dnů. Celková spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 4 753,07 Kč/MWh. Náhrada za energii činí 5 856,74 Kč, za kontrolu 4 264 Kč, DPH 2 125,36 Kč. 6. Z faktury - daňového dokladu [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku ve výši 12 246 Kč. 7. Podle upomínky ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovanou na nezaplacenou fakturu [číslo] ze dne [datum]. 8. Fakturou [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně účtovala žalované částku 19 071 Kč za odběr energie za období od [datum] do [datum], když konečný stav elektroměru byl ke dni [datum] 12670 VT, 12 694 NT. 9. Ze sdělení zaměstnance [stát. instituce] bylo zjištěno, že v předmětné nemovitosti bydlela až do poslední chvíle před demolicí domu. Bydlela s ní pravděpodobně její neteř. PO jejím odchodu byla nemovitost zbourána, nikdo další v ní nebydlel. 10. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr: 11. Žalovaná na odběrném místě [obec a číslo] prováděla od [datum] do [datum] neoprávněný odběr bez platně uzavřené smlouvy s žalobkyní. škoda, kterou žalobkyně požaduje za neoprávněný odběr, byla vyčíslena částkou 12 246 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k uhrazení dlužné částky, avšak neučinila tak. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. 15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 16. Podle § 51 odst. 4 energetického zákona v případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování (odst. 4). 17. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 18. Podle § 9 odst. 9 citované vyhl. výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné buď podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 shora citované vyhlášky cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena a) z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) z ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny). 19. V posuzované věci soud učinil právní závěr, podle něhož v daném případě bylo množství neoprávněně odebrané elektrické energie zjištěno kontrolou odběrného místa, k výpočtu výše náhrady škody byl proto použit postup podle § 9 odst. 1 citované vyhlášky. Současně žalobkyni vzniklo podle § 9 odst. 12 uvedené vyhlášky právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. 20. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), v daném případě se jedná o datum splatnosti [datum], stanovené v první výzvě žalobkyně ze dne [datum]. 21. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti výzvy dostala do prodlení s peněžitým plněním. 22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 685,24 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 246 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a paušální náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných žalobkyní (výzva k plnění, sepis žaloby), cestovní náhrada v celkové výši 3 297,22 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 626,19 Kč za 160 ujetých km v částce 1 226,19 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 671,03 Kč za 160 ujetých km v částce 1 271,03 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4