6 C 229/2022-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující došlo v řízení vedeném [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] k nesprávnému úřednímu postupu a žalobkyně se tak žalobou domáhá uvedené částky jako přiměřeného zadostiučinění jakožto náhrady za porušení jejich práv. Uvedla, že řízení bylo zahájeno dne [datum]. Ukončeno bylo dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru ze dne [datum]. První jednání ve věci proběhlo až dne [datum]. Strany s ohledem na dosavadní délku řízení uzavřely mimosoudní dohodu. Účastníci tak sami zásadně přispěli k ukončení řízení. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uplatnila nárok na přiměřené zadostiučinění u žalovaného ve výši 140 000 Kč, v zákonné lhůtě bylo žalobkyni přiznáno zadostiučinění ve výši 80 000 Kč, ve zbytku ji nebylo přiznáno. Žalobkyně má však za to, že ji náleží částka v plném rozsahu. 2. Žalovaný se vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Učinil nespornou skutečnost, že u něj žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení, které bylo vyhodnocena jako důvodné co do částky 80 000 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaný uvedl, že řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí], žalobkyně vystupuje v řízení v procesním postavení žalobkyně. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o schválení smíru, který nabývá právní moci dnem [datum]. V posuzovaném řízení dle žalovaného došlo k nesprávnému úřednímu postupu, zejména od výzvy žalovanému k vyjádření k žalobě dne [datum] do vyjádření žalovaného dne [datum], dále od sdělení žalobkyně k vyjádření žalovaného k žalobě dne [datum] do přípisu soudu dne [datum]. 3. Soud zjistil následující skutkové okolnosti: 4. Z připojeného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno podáním žalobkyně dne [datum]. Předmětem řízení bylo vypořádání zaniklého jmění manželů, kdy se žalobkyně domáhala vypořádání jak nemovitých, tak movitých věcí, obchodního podílu a závazků, zároveň žalobkyně navrhla odklon od rovnosti podílů účastníků. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, který v soudem určené lhůtě 30 dnů uhradila. Usnesením ze dne [datum] byl vyzván žalovaný k vyjádření k žalobě ve lhůtě 30 dnů, což však řádně neučinil. Stalo se tak až podáním doručeným soudu dne [datum]. Soud nařídil dne [datum] jednání ve věci na [datum], toto se k žádosti žalobkyně nekonalo. Jednání proto bylo dne [datum] zrušeno a nebylo nařízeno jednání další. Soud vyzval žalobkyni, že pokud chce upravit žalobu, nechť tak učiní ve lhůtě 30 dnů. Spis byl následně dne [datum] předložen ke kontrole vedení soudu, vrácen byl dne [datum]. Dne [datum] opět soud vyzval žalobkyni, že pokud chce upravit žalobu, nechť tak učiní ve lhůtě 2 měsíců. Dne [datum] soud nařídil jednání ve věci na [datum], avšak toto se opět k žádosti žalovaného nekovalo. Jednání proto bylo dne [datum] zrušeno a nebylo nařízeno jednání další. Dne [datum] bylo soudem opětovně nařízeno jednání na [datum], na kterém došlo zahájení jednání a účastníci byli poučeni o povinnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ve lhůtě 2 měsíců od jednání soudu. První jednání tak nebylo ukončeno a soudem bylo rozhodnuto, že v dalším jednání bude pokračováno v neurčitém termínu. Dne [datum] bylo soudem do spisu založeno, že od [datum] do [datum] a od [datum] dosud byl omezen provoz soudů v důsledku pandemie koronaviru. Dne [datum] soud nařídil ve věci pokračování v prvním jednání na den [datum]. Na tomto jednání byli účastníci opět poučeni o povinnosti doplnit tvrzení a označit ve věci důkazní návrhy, bylo provedeno dokazování listinami. Jednání bylo odročeno na [datum]. Na jednání soudu dne [datum] účastníci navrhli schválení smíru a tento smír byl schválen. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne [datum], resp. [datum] ve výroku VII. 5. Z podání ze dne [datum], jakož i ze shodných tvrzení účastníků, soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalovaného nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Předání zásilky k poštovní přepravě dne [datum] bylo prokázáno podacím lístkem. Podání bylo doručeno žalovanému dne [datum], jak shodně strany uvedly, a jak plyne ze stanoviska žalované ze dne [datum]. Z obsahu stanoviska žalovaného ze dne [datum] dále plyne, že žalovaný vyhověl žádosti žalobkyně pouze co do výše 80 000 Kč, když konstatoval nesprávný úřední postup. Žalovaný při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel z částky 15 000 Kč za rok řízení, s výjimkou prvních dvou let, kdy byla poskytnuta částka poloviční. Řízení trvalo 7 let a 8 měsíců. Dle žalovaného bylo třeba základní částku snížit o 20 % s ohledem na právní a skutkovou složitost řízení, ve věci bylo rozhodováno pouze jednou. 6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni před zahájením řízení mimosoudně uhradil částku 80 000 Kč. 7. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen„ OdpŠk“ – stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. 10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 11. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 13. Po podřazení výše uvedeného pod příslušná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobě je možné částečně vyhovět. 14. Stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci, načež musí být splněny kumulativně při podmínky: -) nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí -) vznik škody -) příčinná souvislost mezi výše uvedeným. 15. Pokud se týká otázky zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu a vzniku škody, soud zcela ve shodě s účastníky dospěl k závěru, že postup státu (resp. soudu) byl nesprávný, neboť délka řízení vedená před [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] byla 7 let a 8 měsíců, když v řízení byly shledány poměrně dlouhé prodlevy. P dobu řízení bylo nařízeno pouze první jednání ve věci, které bylo několikrát přerušováno a posléze v něm pokračováno, řízení bylo ukončeno dohodou stran. Ve věci samé tak bylo rozhodnuto pouze jednou, tedy jedním stupněm soudní soustavy. Soud tedy stejně jako žalovaný dospěl k závěru, že délka takového řízení je nepřiměřená a stát tak žalobkyni odpovídá za újmu, která ji byla tímto nesprávným postupem způsobena. První nařízené jednání ve věci (které se nakonec nekonalo) bylo nařízeno až 3 roky po podán