6 C 39/2023-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 922 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky. 2. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum]. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: 4. Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) v době od [datum] do [datum], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne [datum] (v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán písemně žalobkyní dne [datum] a inkasní společností dne [datum] a [datum] Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný rovněž vyzýván. Žalovanému byla zaslána i předžalobní upomínka. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaná povinna zaplatit příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla v jejím vlastnictví provozována bez pojištění odpovědnosti. Výše denní sazby příspěvku je stanovena v § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti (47 Kč/den). Součástí příspěvku jsou dle § 2a vyhlášky též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. 7. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku). 8. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku dle § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na datu splatnosti shora uvedeného. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 922 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.