6 C 49/2023-70 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částek 3 825 Kč, 4 577 Kč a 8 995 Kč jako příspěvků žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (první nárok), od [datum] do [datum] (druhý nárok) a od [datum] do [datum] (čtvrtý nárok), dále je předmětem řízení částka 4 395 Kč jako příspěvek žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (třetí nárok). Ohledně uvedených dvou vozidel neměla žalovaná uzavřenou pojistnou smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedených vozidel. Součástí každého nároku je částka 300 Kč představující náklady na uplatnění jednotlivé pohledávky. 2. Žaloba byla žalované doručena dne [datum]. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaná byla vlastníkem vozidel r. z. [RZ] [číslo] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) a r. z. [RZ] [číslo] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) a v celkovém období od [datum] do [datum] ohledně vozidla r. z. [RZ] [číslo] neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla a ohledně vozidla r. z. [RZ] [číslo] neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla v období od [datum] do [datum]. Příspěvek za nepojištěná vozidla nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána výzvami žalobkyně ze dne [datum] (první nárok), [datum] (druhý nárok), [datum] (třetí nárok) a [datum] (čtvrtý nárok) s tím že standardní lhůta k zaplacení 30 dnů byla prodloužena na 60 dnů. Žalovaná byla o zaplacení upomínána dopisy ze dne [datum], [datum] (první nárok), dne [datum], (druhý nárok), [datum] (třetí nárok) a [datum], [datum] (čtvrtý nárok). Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejichž zaplacení byla žalovaná rovněž písemně vyzvána. Žalované byla zaslána pro každý nárok i předžalobní upomínka. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaná povinna zaplatit příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla v jejím vlastnictví provozována bez pojištění odpovědnosti. Výše denní sazby příspěvku je stanovena v § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti (47 Kč/den u vozidla r.z. [RZ] [číslo] a 65 Kč/den u vozidla r. z. [RZ] [číslo]). Součástí příspěvku jsou dle § 2a vyhlášky též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. 6. Splatnost všech čtyř příspěvků a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení každého příspěvku). 7. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky každého vlastního příspěvku dle § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datu splatnosti shora uvedeného. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 324 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 872 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 792 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.