6 C 42/2024-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:4. Rozsudkem , soud, ze dne 17. června. 2022, č. j. , spisová značka, bylo prokázáno, že žalovaný byl v této věci obžalován a uznán vinný ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odstavce 1, odstavce 4, písmena a), písmena d) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Žalovaný byl uznán vinný, že jako dispečer společnosti , právnická osoba, a zároveň jako člen organizované skupiny, který přijednal objednávky přepravy a dále v systému , název, objednával přepravu nákladů pro objednavatele, objednávali dopravní služby již v prvotním úmyslu přepravcům za řádně provedenou přepravu nezaplatit a obohatit se z úhrad adresovaných ve prospěch obžalované společnosti , právnická osoba, . Kromě jiného na základě objednávky číslo , hodnota, ze dne 15. 5. 2012 u společnosti autodoprava , právnická osoba, . objednali přepravu zboží, načež po uskutečněné přepravě dopravce vystavil fakturu číslo , hodnota, na částku 1 296 EUR, úplatu společnost , právnická osoba, dopravci ani zčásti neuhradila, ačkoliv ze strany žadatele o přepravu byly platby na pachateli označený bankovní účet uhrazeny, čímž způsobily žalobci škodu ve výši 33 060,96 Kč. Rozsudkem , soud, ze dne 23. července 2013 bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškaní tak, že žalovaná společnost , právnická osoba, je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 296 EUR spolu s úrokem z prodlení za období od 21. 7. 2012 do zaplacení, a dále nahradit náklady soudního řízení ve výši 17 137,68 Kč.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Dle § 2894 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.7. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovaný zaviněně porušil povinnost stanovenou zákonem, když se dopustil trestného činu podvodu (přičemž rozhodnutím soudu o tom, že došlo ke skutku popsaném v tomto rozhodnutí a o tom, kdo jej spáchal, je soud vázán) a způsobil tak žalobkyni škodu, jejíž výše vyplývá ze sjednané smlouvy o dopravě mezi společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ,, a tuto částku žalovaná žalobkyni neuhradila ani přes předžalobní výzvu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 672,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 654 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 000 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč.