9 C 10/2024-25 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 128 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 028 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení, z titulu nehrazení dodávek elektřiny do odběrného místa EAN , Anonymizováno, na adrese , adresa, , které byly žalovanému dodávány na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne , datum, . K odůvodnění žaloby žalobkyně pak zejména uvedla, že na základě výše uvedené smlouvy dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na výše uvedené adrese od 29. 9. 2022 a žalovanému tak vznikl závazek za tyto dodávky elektřiny žalobkyni uhradit řádně a včas sjednanou a řádně vyúčtovanou cenu. Žalobkyně dodala žalovanému v období od 8. 3. 2023 do 20. 7. 2023 elektřinu, přičemž za tuto dodávku vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, částku ve výši 7 028 Kč splatnou k datu 14. 8. 2023. Žalovaný na takto vyúčtovanou částku ničeho neuhradil, přičemž žalobkyni náležela i smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každé upomínání žalovaného, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, splatnou k datu 18. 9. 2023. Dluh za dodanou elektřinu pak žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 12. 10. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 6. 2. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 1. 2024 č.j. 9 C 10/2024-23 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 6. 2. 2024,, Anonymizováno, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas již v samotné žalobě. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich učinil i bezpečný závěr o skutkovém stavu, kdy bylo možno uzavřít, že žalobkyně s žalovaným uzavřela platně smlouvu, na jejímž základě žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa EAN , Anonymizováno, na adrese , adresa, , přičemž žalovaný neplnil své povinnosti, řádně neuhradil fakturovanou částku za odebranou (dodanou) komoditu a žalobkyně ukončila dodávky elektřiny k datu 20. 7. 2023, o čemž byl pak žalovaný informován a stejně tak byl řádně vyzván k uhrazení dlužných částek upomínkou ze dne 4. 9. 2023 a předžalobní upomínkou ze dne 12. 10. 2023, avšak ani tak ničeho žalobkyni neuhradil.6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:7. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), podle níž se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného energetického zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.8. S ohledem ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ve vztahu k dodávkám elektřiny, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.9. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny č. , hodnota, ze dne , datum, , jež svým obsahem odpovídají povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalovaný se tímto zavázal platit cenu za odebrané a spotřebované množství elektřiny, přičemž svým podpisem smlouvy vyslovil i souhlas s obchodními podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost, když do sjednaného odběrného místa dodávala elektřinu, přičemž žalovanému řádně vyúčtovala spotřebu této komodity, avšak účtovaná cena odebrané elektřiny nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Žalobkyně pak vyzvala řádně žalovaného k úhradě dlužné částky a měla tak i nárok na smluvní pokutu ve výši 100 Kč za doručovanou upomínku podle VOP s tím, že tento nárok soud posuzoval podle §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Žalovaný se dostal i do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, respektive s úhradou jednotlivých částek za odebraný plyn a elektřinu, kdy toto prodlení a nárok na zákonný úrok z prodlení bylo třeba rovněž posuzovat podle příslušných ustanovení NOZ. Ve smyslu § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh za dodanou elektřinu řádně a včas neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně žalobkyní vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100,- Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)