9 C 147/2024-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 11. 2024 po částečném zpětvzetí žaloby co do částky ve výši 16 413 Kč spolu s příslušenstvím podáním ze dne 11. 1. 2024 z důvodu uhrazení této částky po podání žaloby ze strany žalovaného (viz níže) domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 180 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny z titulu dluhu z poskytnutého úvěru žalovanému. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 19. 11. 2003 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty. Žalovanému bylo umožněno čerpat opakovaně úvěr s úvěrovým rámcem 15 000 Kč. Žalovaný opakovaně úvěr čerpal, ale řádně nesplácel poskytnuté částky a právní předchůdkyně přistoupila k okamžitému zesplatnění dluhu k datu 11. 9. 2006, přičemž požadovala mj. uhrazení částky jistiny úvěru ve výši 20 980 Kč, která byla žalovaným čerpána, respektive nebyla žalovaným vrácena s tím, že žalobkyně tuto částku požadovala z titulu bezdůvodného obohacení, když neměla k dispozici všechny podklady, aby mohla v tomto případě doložit i nárok na další částky z platně uzavřené úvěrové smlouvy. Z takto čerpané částky úvěru byla žalovaným pak uhrazena částka 2 527 Kč a žalobkyni pak svědčilo právo na částku ve výši 18 453 Kč právě z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 3. 7. 2019. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 6. 5. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 4. 2024 č.j. 9 C 79/2024-46 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 6. 5. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila v podstatě souhlas s tím, že podle přesvědčení soudu žalobkyně nebyla nijak zkrácena na vlastních právech účastníka řízení takto zvoleným postupem.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Žalobkyně s ohledem na výzvu soudu k doložení listin ve vztahu k původním žalobním 5 047,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,75 % ročně z částky ve výši 5 047,21 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 545,62 Kč, s úrokem z úvěru ve výši 23,88 % ročně z částky 19 981, 22 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. S ohledem k tomuto postupu žalobkyně pak tedy soud rozhodl v intencích tohoto částečného zpětvzetí žaloby ve smyslu § 96 odst. 2 OSŘ o částečném zastavení řízení. (výrok I.)6. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 1. 2006 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty. Žalovanému bylo umožněno čerpat opakovaně úvěr s úvěrovým rámcem 15 000 Kč. Žalovaný opakovaně úvěr čerpal, když celkem čerpal částku ve výši 20 980 Kč, jak mohl soud zjistit z výpisů kreditní karty a stavu úvěru, přičemž ale řádně nesplácel poskytnuté částky. Právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k okamžitému zesplatnění dluhu k datu 11. 9. 2006, přičemž žalobkyně tuto částku požadovala z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedenou výši částky soud mohl zjistit z vyčíslení dluhu ze dne 22. 12. 2023. Žalobkyně požadovala po žalovaném vrácení částky ve výši 18 453 Kč právě z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když z čerpané částky úvěru ve výši 20 980 Kč byla žalovaným uhrazena částka 2 527 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 3. 7. 2019. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.7. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.8. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost opakovaného čerpání úvěru, avšak žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil, respektive porušil podmínky smlouvy a došlo k zesplatnění dluhu, který byl v celkové výši 33 818,19 Kč, avšak žalobkyně požadovala částku bezdůvodného obohacení ve výši 18 453 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedenou dlužnou částku bezdůvodného obohacení pak žalovaný neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky, když předtím nereagoval ani na sdělení o postoupení pohledávky na žalobkyni a na předchozí výzvu k úhradě dluhu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 3. 7. 2019. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na výše uvedené soud musel posuzovat nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen ObčZ), kdy podle § 451 odst. 1 ObčZ platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohaceníz právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně částky úvěru, avšak čerpanou částku 18 453 Kč nevrátil ani po doručení výzvy k předčasné úhradě úvěru ze dne 11. 9. 2006, ani po doručování dalších výzev. Žalovaný se pak dostal i do prodlení s úhradou dluhu s tím, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od data 22. 6. 2019, tj. po účinnosti postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celé zbylé části předmětu řízení i ve vztahu k požadovanému příslušenství. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)11. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ, kdy podle uvedeného ustanovení platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud v tomto případě vyšel ze skutečnosti, že to byla žalobkyně, která žalobu částečně omezila, jak je ostatně uvedeno shora ve vztahu k výroku I., přičemž v tomto případě by bylo možno uvažovat i o aplikaci § 146 odst. 2 věta první OSŘ, neboť žalobkyně procesně zavinila částečné zastavení řízení s ohledem na její dispozitivní úkon. Žalobkyně pak byla procesně úspěšná z 57,05 % s ohledem na uvedené částečné zpětvzetí žaloby. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Částečně úspěšné žalobkyni by tak náležela částka náhrady veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 941 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj.