14 C 242/2025-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) poskytla žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky – dne 11. 2. 2024 10 000 Kč, 13. 2. 2024 10 000 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil ani na výzvu žalobkyně, která uzavíranými smlouvami o postoupení pohledávky vstoupila do postavení věřitele žalovaného.Soud zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného dne 12. 2. 2024 částku 10 000 Kč, dne 13. 2. 2024 částku 10 000 Kč (potvrzení o platbách ve spojení se zprávou , právnická osoba, .). Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně nejprve na společnosti , právnická osoba, a tato následně postoupila pohledávku žalobkyni. (Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh). Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne 20. 6. 2025, kterým byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů (oznámení o postoupení pohledávky). Oznámení o postoupení pohledávky bylo dáno k poštovní přepravě 20. 6. 2025 (podací lístek) a žalovanému marně uplynula lhůta k splatnosti dne 26. 6. 2025. Žalovaný byl vyzván k zaplacení také předžalobní výzvou (Výzva k úhradě ze dne 20. 6. 2025). Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru, která nebyla mezi účastníky podepsána, nebyla učiněna rozhodná skutková zjištění.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil tím, že obdržel 20 000 Kč. Žalovanému vznikla dle § 2991 odst. 1 o.z., povinnost vydat bezdůvodné obohacení právní předchůdkyni žalobkyně. Jelikož však došlo ke změně v osobě věřitele v důsledku postoupení pohledávky dle § 1879 o.z., je žalovaný povinen dluh ve výši 20 000 Kč vydat žalobkyni. Neučinil-li tak žalovaný ani po výzvě žalobkyně ze dne 20. 6. 2025, ocitl se od 27. 6. 2025 v prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o.z., také nárok na úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení až od 1. 7. 2025, byl její nárok zcela důvodný.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, množství postoupených pohledávek nasvědčuje závěru, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč.Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.