29 C 348/2020-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky ve výši celkem 35 827 Kč s příslušenstvím, kterou mu žalovaná dluží za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], vedeném žalobcem pod číslem EAN OPM [číslo], a to v období od [datum] do [datum]. Dlužnou částku žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 35 727,00 Kč, s datem splatnosti dne [datum], a dále požaduje částku ve výši 1x 100 Kč za upomínání. Žalovaná však žalobci, ani přes písemnou upomínku dlužnou částku nezaplatila. Úrok z prodlení žalobce požadoval z této dlužné částky v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Soud ve věci nařídil jednání. Z provedených důkazů soud zjistil, že z písemné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], [číslo] plyne, že žalovaná se žalobcem uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa výše uvedeného s datem zahájení dodávky dne [datum]. Ze smlouvy o službách dodávky elektřiny soud zjistil, že žalobce jako dodavatel se zavázal dodávat žalované elektřinu do uvedeného odběrného místa a žalovaná, jako odběratel, se zavázala za tuto službu hradit. Ze smluvních podmínek dodávky elektřiny, které byly součástí smlouvy, soud zjistil další obsah vztahu mezi nimi, zejména, že se žalovaná zavázala platit za dodávanou elektřinu cenu stanovenou podmínkami a sazbami žalobkyně a že dodanou elektřinu žalobkyně vyúčtuje odběrateli v daňovém dokladu, tj. faktuře, v níž bude uveden den splatnosti a způsob úhrady. Celková fakturovaná částka za spotřebu elektřiny a služeb činila 35 727 Kč. Dále žalobce požaduje částku 100 Kč jako poplatek za upomínání. Žalobce tedy celkem po žalované požaduje částku ve výši 35 827 Kč. Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, když o jejich správnosti a pravosti nemá důvod pochybovat. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, smlouvou o dodávce elektřiny podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, účinném ke dni uzavření smlouvy, a § 2079 a násl. občanského zákoníku, na základě které vznikla žalované, jako odběrateli, povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu žalobkyni. Tuto svou povinnost žalovaná porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalobcem požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobce o tom, že řádně splnil veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětném období dodala elektřinu a žalovaná ji odebrala, cenu dodané elektřiny jí řádně vyúčtovala, avšak žalovaná svou povinnost zaplatit žalobkyni tuto cenu nesplnila, naopak, tato tvrzení jsou v souladu s provedenými důkazy. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci uplatněnou částku, a to se zákonným úrokem z prodlení. Soud při dokazování vycházel zejména z faktury, upomínky, smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a dalších listinných důkazů. 3. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 612 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1434 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 104 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 378 Kč. 5. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 6. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.