30 C 325/2020-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství nebylo nikdy bezproblémové, když její manžel má, na rozdíl od ní, velmi nerozhodnou povahu. Neshody však dokázali bez problému vyřešit. Po narození syna se ovšem měl manžel začít chovat majetnicky, když chtěl např. trávit veškerý čas pouze doma, odmítal společné akce mimo jejich domov. Jeho chování a hádky se stupňovaly zejména po uzavření manželství v červnu 2019. To mělo za následek, že se manželé začali postupně odcizovat, což se projevilo i v intimní oblasti. Na konci května 2020 se manželka se synem odstěhovala ze společné domácnosti. S ohledem na tyto skutečnosti manželka navrhla, aby soud manželství rozvedl. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil při jednání dne [datum]. 3. Mezi účastníky řízení jsou shodná následující právně významná tvrzení, na jejichž podkladě dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: 4. Při ústním jednání konaném dne [datum] účastníci řízení k dotazu soudu učinili nesporným, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze očekávat jeho obnovení. Shodli se na tom, že manželství je rozvrácené. Příčinu rozvratu manželství shledali zejména ve vzájemném citovém odloučení. Pokud se týká toho, kdo se zapříčinil o rozvrat manželství, shodně uvedli, že na rozvratu manželství se podíleli stejnou měrou. Manželé rovněž učinili nesporným, že spolu od března 2020 nesdílejí společnou domácnost. 5. Vzhledem k tomu, že účastnící řízení učinili nespornými skutečnosti týkající se rozvratu manželství, tj. zejména že spolu nežijí více než šest měsíců, jakož i učinili nesporným jejich záměr se rozvést, přičemž soud tato tvrzení shledal pravdivými, tak za této situace nepřikročil k účastnickému výslechu účastníků řízení dle ustanovení § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“), neboť provedení těchto výslechů považoval za nadbytečné. Účastníci řízení ostatně ani provedení takových výslechů netrvali. 6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že opatrovnickým soudem byla schválena dohoda účastníků řízení, kterou byl nezletilý [jméno] svěřen do péče manželky. Z odůvodnění rozsudku soud nezjistil, že by rozvod účastníků řízení měl být v rozporu se zájmy nezletilého. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: 8. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 téhož ustanovení taktéž platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Podle ustanovení § 756 NOZ platí, že soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Podle ustanovení § 757 odst. 1 NOZ platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dle odst. 2 téhož ustanovení též platí, že dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. 11. Podle ustanovení § 758 NOZ platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že zákonné podmínky rozvodu manželství podle ustanovení § 755 NOZ jsou v daném případě splněny, neboť soužití účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když nelze očekávat jeho obnovení. Lze tedy shrnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že nastal rozvrat manželství. Pokud se týká příčin rozvratu, je z nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení patrné, že rozvrat manželství nastal zejména v důsledku citového odloučení manželů s tím, že na rozvratu manželství se účastnící řízení podíleli stejnou měrou. 13. S ohledem na shora uvedené, když soud neshledal žádné zákonné překážky, které by bránily rozvodu manželství, rozhodl výrokem I. tak, že manželství účastníků řízení dle ustanovení § 755 odst. 1 NOZ rozvedl. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 23 z.ř.s., když dle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud v dané věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od tohoto závěru, když navíc účastnící řízení náhradu nákladů ani nepožadovali.